Otázka 21a - Druhá světová válka a její odraz ve světové a naší literatuře
od Kateřiny Šimkové
→ reakce české a zahraniční literatury na nebezpečí fašismu a IISV
E. M. Remarque
*Miluj bližního svého
- nástup fašismu a následky, které z toho vyplývají
Lion Feuchtwanger
*Čekárna
§ Trilogie z jeho současnosti (první třetina 20. století)
§ Románová sága
I. Úspěch:líčí rodinu Oppermannů, kteří si budují firmu a úspěch
II. Oppermannové:vztahy mezi členy rodiny
III. Vyhnanství:osud Oppermannových po nástupu Hitlera a jejich odchod z vlasti
Karel Čapek
*Válka s mloky
*Bílá nemoc
*Matka
→ reakce č. literatury na IISV.
1945-48
- první měsíce pop válce – proud svědecké literatury o věznicích a koncentračních táborech
- prózy nemají moc velkou uměleckou hodnotu → spíše dokumentární literatura
Julius Fučík
- novinář
*Reportáž psaná na oprátce – výjimečná –diskutovalo se o jeho autorství
Okupace, osvobození
Jan Drda
*Němá barikáda –povídky k době okupace
*Vyšší princip –zfilmovaná povídka
Vladimír Pazourek
*Ústup z hranice – realistický obraz osudů vojenské jednotky
Egon Hostovský
- válku v emigraci v USA, vliv existencionalismu
*Cizinec hledá byt
- román, dr. Marek –hl. postava, český emigrant hledá byt= symbol→ v cizině hledá své místo v životě, odcizení
Jiří Mucha
- syn A.Muchy
*Spálená setba
- jak se vyrovnává jeho generace- na prahu dospělosti, zasažená válkou
- generační román
1948-56
– próza se vymyká schematičnosti, pokračuje zájem o svědeckou literaturu (věznice, koncentrační tábory)
Emil František Burian
- založil divadlo „Déčko“, v koncentračním táboře
*Osm odtamtud – povídky
Adolf Branald
*Severní nádraží
*Látaretní vlak
- romány, líčil protinacistický odboj na Hybernském nádraží (dnes Masarykovo nádraží), realistický obraz
Jiří Macka
*Válka pokračuje
- na aktuální téma- čs. voják bojující na západě se vrací pop válce – zklamán poměry tady→ znovu emigruje
Marie Pujmanová
*Hra s ohněm
*Život proti smrti
- druhý a třetí díl trilogie
- snaží se o široký obraz okupačních let
- velká šíře záběrů – nevynechává žádné významné historické události, horší umělecké ztvárnění- v popředí události, méně psychologicky prokresluje lidi- jejich jednání často popírá logiku
2/2 50.-60. let
- 2 vlna válečné literatury- i ve světové literatuře
- vliv cizích literatur
- dospělá generace- za války byly děti→ musí se tím nějak vyrovnat
- uvolnění v literatuře umožňuje řešit tento téma jinak – ne schematicky
Karel Ptáčník
*Ročník jedenadvacet
- osudy chlapců- nasazeni za války do něm. říši na práci
- sleduje vývoj, dospívání, změna názorů
- psychologická próza
Eduard Valenta
*Jdi za zeleným světlem
- psych. román
- hl. postava intelektuál – jeho prožívání války
Norbert Frýd
*Krabice živých
- hlubší psychologie vězňů v koncentračním táboře
Arnošt Lustig
- narozen 1926 v Praze
- žid→ nedokončil školu→ do učení
- 1942→ transport do Terezína→Osvětim→Buchenwald
- 1945 – utekl z transportu smrti→ Praha (skrýval se u přátel až do konce války)
- dostudoval novinařinu
- zpravodaj v Izraeli, redaktor, 1968 emigroval
*Noc a naděje – povídky z terezínského ghetta
*Démanty noci – povídky z terezínského i jiného ghetta, z transportu smrti
→*Tma nemá stín – film, útěk z transportu
- charakteristika povídek – hrdinové –děti, dospívající, staří lidé, málo děje, napětí, zápas v nitru postav, zachovat si lidskou úroveň v nelidských podmínkách
*Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou
- významnější novela
- dva skutečné příběhy spojené do jedné povídky
- němci vymámili z bohatých židů peníze→ slíbili, že je pustí
- když šla polská herečka na smrt, zastřelila vojáka jeho zbraní
- zajímavá kompozice od počátku víme jak to dopadne
*Dita Saxová – vypráví o osudech židů v poválečném období, o dívce, která jako jediná z rodiny přežila, její další osudy
*Nemilovaná – o prostituce terezínském ghettu
*Miláček – román s tématikou izraelsko-arabské války
triologie *Collete- dívka z Antverp
*Tanga- dívka z Hamburku
*Lea- dívka z Leenwardenu
*Kamarádi – o třech židovských chlapcích
- všechny romány jsou poznamenány zkušeností s nacistickou genocidou, téma holocaustu provází celé dílo
Ludvík Aškerázy
- narozen v Českém Těšíně, studoval v SSSR, se svobodovou armádou se vrací do ČSR
- po válce pracuje v rozhlase
- šil v emigraci – Německo, Itálie→ tvorba pro děti, televizní hry, později psal v němčině
1948-55
- souvislost s žurnalistikou, psal reportáže, schematismus, ideologicky poznamenané, černobílé vidění skutečnosti
1956-68
*Psí život – protiválečné povídky, je ukázáno válečné utrpení člověka, ale i zvířete
→*Brutus – něm. ovčák, který měl svou paní velmi rád= židovka→musela ho odevzdat→vycvičen na policejního psa→ sloužil při hlídání v koncentráku
Josef Škvorecký
- * v Náchodě
- filosofická fakulta- angličtina a filosofie
Forma: Ich forma, hovorový jazyk, vnitřní monology, vnitřní pocit hl. hrdinky (vliv černošského blues)
*Sedmiramenný svícen
- sedm příběhů vyprávěných židovskou dívkou o osudech židů, groteskní situace
*Lvice
- retrospektivní kompozice, příběh židovské dívky
→ Zahraničí
William Styron
*Sofiina volba
- román, děj po válce v NY, ppolská emigrantka S se přátelí s Nathanem a začínajícím spisovatelem → prošla koncentračním táborem→ psychicky ji to zničilo→ musela se rozhodnout, které ze svých dětí nechá zemřít
- vnitřní monolog, proud vědomí
Alberto Moravia
*Horalka
- válečná tématika, neorealismus
- vdova odchází s dcerou z Říma do hor→ chtějí se skrýt před válkou, vrací se zpět po osvobození→ vojáci je nechtějí pustit zpět→ jdou se pomodlit do kostela→ přepadeny → dcera znásilněna vojáky→ přestane doufat v dobro života→ stane se milenkou ženatého muže, po smrti jejího přítele si uvědomí jaký život žila→ věří v budoucnost
E.M. Remarque
*Čas žít, čas umírat
- 2. světová válka
*Stíny v ráji
- pocity emigrantů v USA za 2. světové války
J. Heller
*Hlava 22