Otázka 20a - Česká poezie po 2. světové válce
od Kateřiny Šimkové
Česká poezie 2/2 20. století
1948 – komunistický převrat
1956 – XX sjezd KSSS (kritika stalinismu)
1963 – sjezd československých spisovatelů→ obrodný proces, uvolnění
1968 – normalizace (rozdělení literatury na oficiální, exilovou a samizdatovou)
1989 – pád komunismu→ oživení kulturního života
Poezie v letech 1945-48
- hl. námět je válka, osvobození
- působí názorově jednotně
- IISV zasáhla spisovatele hlouběji a tíživěji
Jaroslav Seifert
*Přilba hlíny – obrací se k pražskému květnovému povstání, pravidelný verš
V. Holan
*Panychida
*Rudoarmějci
*Tobě
F. Halas
*V řadě – pestrá sbírka básní z IISV a reakce na válku
F. Hrubín
*Chléb s ocelí
V. Nezval
*Historický obraz
S.K. Neumann
*Zamořená léta
→pokračuje a dovršuje vývoj z doby okupace
→začínají se objevovat znaky typické pro moderní poezii
→názory se brzy rozvrstvují→*básnických skupin
→Skupina 42
- začala se formovat již za války
- J. Kainar, J.Kolář, I. Blatný, I. Hauková
- navazovali na Fr. Halase (pesimismus)
o člověk v šedém, reálném prostředí
o básně jsou útržkovité záznamy skutečnosti
o pocit absurdity, odcizení
Jiří Kolář
- básník a výtvarník (koláže)
- člen sk. 42
- patřil k zakázaným autorům a emigroval do Francie
- vyzdvihuje všednost, používá skutečnost → ale vidí ji dramaticky (zachycuje odpudivé stránky života)
- zachycený všední rozhovor, se prolíná s překvapivou metaforou
- experimentuje s tématy a jazykem
*Křestný listopad
*Sedm kantát – reakce na květnové povstání
*Prométheova játra –odráží brutalitu doby (v rukopise zkonfiskováno a autor zatčen)
*Mistr Sun o básnickém umění – meditace o moderní poezii
*Vršovický Ezop – pestré nesourodé
Josef Kainar
- člen sk. 42
- básník, textař, fotograf, autor kreslených vtipů, dramatik, dramaturg, redaktor
- báseň vyrůstá z metafory→ v průběhu ji odhaluje
- vnáší epické prvky (příběhy)
1940-47
*Osudy – sbírka, lidský život je určen osudem, člověk nemůže se životem nic dělat
*Nové mýty – svět z horší stránky, absurdita a ubohost
1948-56
- schématická, socialistická poezie
*Velká láska
*Český sen
1956-71
*Člověka hořce nemám rád – ukazuje na nedokonalosti, ale s pochopením
*Lazar a píseň – titulní báseň, pan Lazar obchází město, když má někdo radost, tak mu znepříjemní život, snaží se v lidech vyvolat pocity osamocení, hrůzu z nicoty života
*Jaký to s ním bylo
*Moje blues –smysl pro tragiku a ironii
Ivan Blatný
- emigroval do VB
- psychicky se zhroutil a žil život v léčebnách
*Paní Jitřenka – stesk a touha
*Melancholické procházky –spjato s Brnem, pocity osamělosti
*Tento večer – básně zaznamenávají všednost života
*Hledání přítomného času – parafráze Proustova románu, exilová tvorba
*Stará bydliště
*Pomocná škola Bexley – pestrá sbírka – básně různého charakteru, surrealismus, realismus, vnitřní monology, vše se mu hroutí
→Katolicky orientovaná poezie
- hledání jistot ve víře v boha
Jan Zahradníček
- redaktor, překladatel z francouzštiny a němčiny
- v 50. letech nespravedlivě odsouzen
→poč. 30. let – navazuje na symbolistickou poezii, ovlivněn Březinou
*Pokušení smrti – má blízko k Holanovi a Halasovi
*Návrat –silný kult, ovlivněn poetismem (noci, sny, bolesti a smrti)
→pol. 30. let
*Žíznivé léto – oslava rodného kraje
*Pozdravení slunci – vliv barokní poezie
→50.-60.léta
*Čtyři léta – pocity vězně
*Znamení moci
*Rouška Veroničina
Bohuslav Reynek
- básník, překladatel, grafik
- do literatury vstoupil meziválečném období
*Smutek země – reakce na ISV
2/2 30. let –duchovní poezie, život v ústraní
40-50. léta (vyšly ale až v letech 60.)
*Podzimní motýli
*Sníh na zápraží
*Mráz v okně – bídu překonává vírou v boha
→Surrealistická skupina
- hnutí se objevilo po IISV
- významnější úlohu hráli výtvarníci, veřejně vystoupily až v 60. letech, ale po okupaci byli znovu zakázáni
Vratislav Effenberger
Pavel Řezníček
Petr Král
→jejich verše vycházeli pouze v časopisech
Poezie v letech 1948-56
- existoval soubor požadavků jak má literatura vypadat
o společenské rozpory zúženy pouze na kapitalismus X socialismus
o idealizace skutečnosti→oslavný tón poezie
o didaktické, výchovné zaměření směrem k ideologii
→ schematismus – černo.bílé vidění světa (nejvíce se projevoval v letech 1948-52)
Mladí, vstoupili do literatury:
Ivan Skála
Jan Pilař
Pavel Kohout
Starší básníci→ zjednodušení tvorby, změna poetiky:
Vítězslav Nezval *Zpěv míru
Josef Kainar*Český sen, *Veliká láska
Mimo socialistický proud
Jaroslav Seifert *Píseň o Viktorce – kritikou odmítnuta a nesměl několik let publikova
1952/3 – do poezie se začíná vracet básnický subjekt a člověk se svým bohatým vnitřním životem
Milan Kundera
*Člověk zahrada širá
*Monology
→*Bojím se tvé lásky – milostná rozporuplná lyrika, láska moderního života, prozaizovaný volný verš, přímé vyjadřování
Poezie 60.let
- program poezie všedního dne = program, který se objevuje na stránkách časopisu „Květen“, hlásili se k němu Jiří Šotola, Karel Šiktanc, Miroslav Holub
- básníci chtěli poukázat na problémy člověka, na skutečnost se dívají realisticky, bez iluzí, do poezie se snaží vnášet konkrétní životní materiál= každodenní život člověka, práce, drobné radosti a starosti…
- typická forma= prozaizace verše, uvolňování tradiční formy, obnova volného verše
- J. Šotola *Óda na hazard
Návrat starších básníků do literatury:
Jaroslav Seifert *Maminka, *Praha
Vladimír Holan
*Kam s tebou zhovadilý světe – joho postoj, složité metafory, kde spojuje dvě hodně vzdálené věci, protikladné, neologismy, meditace, hloubání
*Noc s Hamletem
*…- 12 básnických povídek
- směřování moderní poezie k epičnosti
František Hrubín
*Proměna
– básnická poema, kdy epické prvky se střídají s lyrikou
- 2 plány- nedělní odpoledne na Štvanici a antická báje o Daidalovi a Ikarovi
- Proměna = varování, obava z atomové energie, verš je prozaizovaný, volný
*Můj zpěv
*Až do konce lásky – překonání skepsi, víra v život, zklamání z lidí
*Romance pro křídlovku – epicko-lyrická skladba, epický příběh – vzpomíná na první lásku, vzpomínky propojuje se současností
Jan Skácel
- narodil se ve Strážnici (Morava)- Slovácko
- po maturitě vystřídal řadu zaměstnání (zavřeny VŠ)
- po válce pracoval jako literární redaktor československého rozhlasu
- šéfredaktor časopisu Host do domu
- literární vlivy
§ moravská lidová píseň (zpěvnost poezie)
§ Erbenova poezie (příběhovost)
§ K. Toman (poměrně stručné vyjadřování)
§ V. Nezval
§ Fr. Halas
- Básnická forma : úsporné, stručné vyjadřování, výraz je hutný v jednom slově vyjadřuje mnoho věcí, většinou rozvijí jeden básnický obraz a zobrazuje jednu situaci
- Básně začínají lyrickým popisem a ústí do pointy
- Většinou se obrací k venkovu, přírodě, město zřídka→ světem jeho básní je slovácká vesnice, koloběh přírody, láska
- Mnoho napětí a úzkostí, ale dá se tomu postavit
*Kolik příležitostí má růže
*Co zbylo z anděla
*Hodina mezi psem a vlkem
*Smuténka
*Jedenáctý bílý kůň – drobná prozaická zamyšlení
Oldřich Mikulášek (1910-1985)
- * v Přerově a studoval obchodní školu a vykonával různá zaměstnání
- Skončil u žurnalistiky – brněnská redakce Lidových novin a v rozhlase, a v časopise Host do domu
1) první polovina 40 let
- Do literatury vstupuje v době skupiny 42 (srovnáváno, ale nepatří sem)
- Navazoval na Františka Halase
- Motiv rodného kraje
*Křídlovka
*Tráva se raduje
*Pulzy
- reakce na netečnost a lhostejnost lidí, svár mezi životem a smrtí, meditativní
2) 50. léta
- poznamenáno schématismem
*Horoucí zpěvy
*Divoké kačeny
*Krajem táhne prašivec
- básnické příběhy → směřuje k epičnosti
- snaha intenzivně prožívat život v jeho jedinečnosti
3) Konec 50 let a léta 60
- vrcholné období
- poezie spjatá s osudem světa, témata intimní i veřejná
- rozpory se vyostřují
*Ortely a milosti
*Svlékání hadů
*Šokovaná růže
- objevuje se i reakce na okupacI
4) Konec 70 let
*Žebro Adamovo
*Velké černé ryby a dlouhý bílý chrt
- subjektivní lyrika, vrací se ke sbírce „prašivec“
Miroslav Holub
- * v Plzni
- byl patolog
- do literatury vstoupil se skupinou kolem časopisu Květen, tzn. poezie všedního dne
*Denní služba
→*O popelce –nesentimentální, věcná, střízlivá, věří v lidský intelekt, vyjadřuje se stručně, úsporně, řídké a jasné metafory
*Achilles a želva
*Slabikář
→*Praha Jana Palacha – v lednu 1968 otiskl v „listech“
→*Óda na radost – porážky, ale nevzdává se naděje
→*Křídla – o vůli
- v 70. letech byla jeho publikační činnost omezena a poté zakázána
- začal publikovat až v 80. letech
*Syndrom mizející plíce
- ve svém slovníku užívá moderní přírodovědné termíny, vyjadřuje se stručně – slova dál nerozvíjí
- silný etický zřetel – odděluje nehodnotu od hodnoty
- nemá rád sebejistotu, vševědoucnost – člověk může něčeho dosáhnout i cestou omylů
*Anděl na kolečkách
- básnické reportáže z prostředí USA (studijní pobyt)
Václav Hrabě
- představitel beatnické generace
- po maturitě, pedagogická škola, ale nikdy neučil, prošel různými zaměstnáními,
- ve 25 letech tragicky zahynul (otrávil se svítiplynem)
- významný vliv jazzu
- působil v Redutě, vystupoval ve Viole
- básně připomínají jazzové skladby, často je nazývá blues
- píše polytematickou poezii, Pásmo
- slovník je bohatý od básnických výrazů až k hovorovým výrazům
- odpor ke světu a společnosti, vzpoura proti společnosti
→*Blues pro bláznivou holku
*Stop-time
*Blues v modré a bílé
Experimentální poezie
- pracují s nejjednoduššími prvky, slovo a písmeno, důležitý je konstruktivní princip textu – důležitá je náhoda, grafickým uspořádáním báseň zásahu do výtvarného umění
- Vizuální poezie – vnímaná zrakem
- Konceptuálni poezie – počítá se se spoluúčastí čtenáře na obměnách
- Konkrétní básni – místo slov a pojmů, viditelný objekt, zvuk
- Spisovatelé se snaží vymanit poezii z formálních zvyklostí
Jiří Kolář
Josef Hiršal
Ladislav Novák
Václav Havel
*Antikódy
Poezie 70. a 80.let
- období postupující normalizace
o Oficiální
o Ineditní
Oficiální:
Jiří Žáček
- ČVUT, úředník, nakladatelství čš. Spisovatel
- Významná tvorba pro děti
*Aprílová škola
*Slabikář
*Kdo si se mnou bude hrát
- pracoval s dětskou fantazií
- zvukomalebné, využívají rýmu a rytmu
*Ráno moudřejší večera
*Okurková sezóna
*Napjatá struna
- nevyskytuje se ideologie, snažil se o lidský subjekt a důležitá mezilidská témata
Ineditní
Jáchym Topol
- Básník a prozaik
- Z poezie zaznívá skepse, deziluze, pocit vyřazenosti
- Zvláštní, provokující, šokující básnické obrazy, používá hovorová, obecná slova a vulgarismy
Ivan Magor Jirous
- Drsnost výrazu, syrová obraznost
- Lehká návaznost na beatníky
- Znechucení společností, životem, absurdita
„Časopis Revolver revue“ – samizdatové, přispívají oba→
- protestní píseň:
o Karel Kryl
o J. Hutka
o Svatopluk Karásek
o Jaromír Nohavica
Poezie 90. let
- 1989 – vzniká hodně nakladatelství
- „knižní expanze“ – literatura je rozmanitá – i řada starších směrů (novoklasicismus, křesťansky orientovaná poezie)
- Svobodná publikační činnost
- Starší a střední generace – dřív nemohli oficiálně publikovat→ vydávali své staré sbírky
Ivan Jelínek
- do literatury vstoupil už ve 30.let
- reflexivní lyrika, křesťansky orientovaná poezie
*Světlo a tma
→*Tma a jas
Zdeněk Rotrekl
- křesťansky orientovaná poezie
- vydával v samizdatu
*Němá holubice
*Děje – volný verš, prozaizuje
Underground – vulgární provokativní poezie
J. Jirous
J. Topol
*Noci, po nichž nepřichází ráno
- zpracovává své postřehy, prožitky, pocity
- celkový dojem je skličující