Otázka 15
od Kateřiny Šimkové
UMĚLECKÉ SMĚRY 1. POLOVINY 20. STOLETÍ:
1. FUTURISMUS:
futuru=budoucí (latinsky)
o Vychází z civilismu
o Zdůrazňuje rychlost doby
o Zakladatelem byl francouz italského původu Filippo Tommaso Marinetti (vymyslel ho prý, když cestoval letadlem, kdy na něj zapůsobila rychlost letadla)
o Osvobozená slova: nejsou vázána větnou vazbou, každé slovo samo o sobě vyjadřuje myšlenku
2. KUBOFUTURISMUS:
o Kubismus+futurismus
o Zakladatel: Guillaume Apollinaire (báseň *Pásmo)
o Tvoří poezii tzv. osvobozených veršů:každý verš je jedno téma=>více veršů=>vzniká poezie s řadou témat=polytématická poezie
3. DADAISMUS:
dada=hračka
o Vychází z nesmyslu,absurdity=>nesmyslnost války
o Zakladatel:Tristan Tzara (francouzský básník rumunského původu)
(Např.:rozstřihali text=>poskládali ho zpátky jak je napadlo a nebo rozstřížené části textu vytahovaly libovolně z klobouku =>nakonec vznikla báseň)
4. SURREALISMUS:
,,NADREALISMUS“
o Vychází z psychoanalýzi Sigmunda Freuda, zapisovali si své sny
o Chtěli automatickým textem nebo automatickou kresbou zachytit své podvědomí
o Zakladatel: André Breton
o Malířství: Salvador Dalí
o V ČR:Vítěslav Nezval
5. POETISMUS:
o Český směr
o Vzniká ve stejné době jako surrealismus ve Francii
o Zakladatel: Vítěslav Nezval, Karel Teige
o Zdůrazňuje asociace(např.: řekneme slovo stůl vybaví se nám slovo židle a takto pokračujeme až na konec řetězce=>spojíme první a poslední věc řetězce)=nesmyslá spojení, volná fantazie, obrazotvornost, hravost
- ovlivněna vývojem světové poezie, ale existují i specifika (poetismus)
- první reakcí na válku byl vitalismus (F. Šrámek )
- další rekce byla proletářská poezie – prosazovali, aby měla poezie tendenci, tématika = proletářské prostředí, výraz tradice lidové poezie, ovlivněni fr. Unanimisty (psali v kolektivu)
→ sdružovali se ve spolku devětsil (*1920)
Jiří Wolker
* v Prostějově
- krásně dětství, ovlivněn pražskou kulturou, zemřel na tuberkulózu
*Host do domu –reaguje na odchod do Prahy, pocit osamělosti
→*Svatodušní svátky – touha po domově
→*Kamna –vzpomínky na domov
→*Zamilovaný – proletářské motivy, cítí se sám ve městě
→*Svatý kopeček – závěrečná báseň, ovlivněná básní pásmo, návštěva nemocné babičky v dětství, lyrická mezihra= vzpomínka na milou, závěr = osobní vyznání, prosí o dostatek síly, aby mohl uskutečnit své sny a představy
→*Vězeň – věnováno těžce nemocnému příteli
*Těžká hodina
- ovlivněno proletářskou poezií
- složitější básnická forma
1) Úvod – vykreslení skutečnosti
2) Metaforická proměna odhalí vnitřní smysl
3) Závěrečná poznání
- trojdílná kompozice, usiloval o epiku, sociální balady
*Balada o snu
*Balada o nenarozeném dítěti
Pohádky
- sociální podtext, mezilidské vztahy
*O milionáři, který ukradl slunce
*Pohádka o listonošovi
Jindřich Hořejší
* v Praze
- krátce studoval techniku (Paříž), raněn na frontě, po válce úředník a překladatel
*Hudba na náměstí
*Herna
*Korálový náhrdelník
*Den a noc
Josef Hora
- po rozpadu manželství, žil se svou matkou u tety v Roudnici
- žil na malém městě
- krátké období v KSČ
- novinářem
- překladatel
Civilismus a vitalismus
*Strom v květu
→*V slunci- ovlivněn vitalismem
Ve 20. letech – proletářská poezie
*Pracující den
*Srdce a vřava světa
*Bouřlivé jaro
2/2 20. let
*Itálie – okouzlení krajinou, přírodou, vnímá všemy smysly
→*U moře
*Stromy ve větru – uchvácen návštěvou SS
→*Čas, bratr mého srdce – rozlohou, představa nekonečna, prožitek času
*Mít křídla
*Deset let
30. léta
*Tvůj hlas
*Tonoucístěny
*Dvě minuty ticha
*Machovské variance
*Tiché představy
- jsou milostné, romantické, subjektivní, reflexivní, stahuje se do svého nitra, rozpoor mezi snem a skutečností
Konec 30. let
*Domov
- sbírka, reakce na ohrožení země
→*Zpěv rodné zemi
- byli jsme už v ohrožení, ale vždy jsme se vzpamatovali→chtěl povzbudit národ
IISV a okupace
*Jan Houslista – lyricko- epická básnická skladba
- hrdina je slavný houslový virtuóz→úspěšný v zahraničí, nespopkojený, jeho vlast je v ohrožení→ chce pomoci
*Zahrada popelčina
*Proud
*Zápisky z nemoci
- subjektivní reflexivní lyrika, motiv nemoci a smrti
Překlady – hlavně z ruské literatury – Puškin, Jesenin
Vítězslav Nezval
- představitel avantgardních směrů v č. poezie
- Vývoj:
1. Poetismus (20.léta)
2. Surrealismus (30. léta) – ke konci se projevil rozpor mezi surrealistickou metodou a potřebou vyjádřit se k problémům doby
3. Realisticko- socialistická – jednoduchý verš, neoriginální obrazy
- Zdroje obraznosti: každé slovo vyvolává celou řadu představ, jádro spatřoval v dětském věku, prolínání přítomnosti s minulostí, s představami budoucnosti a skutečnosti se snem
- Narodil se na Moravě v Biskoubkách u Oslavy
- Gymnázium v Třebíči, studium na VŠ nedokončil
- *Město v slzách – vzpomínky nejsou časově vázané
První období
Poetismus
*Pantomina
→*Podivuhodný kouzelník
- skladba, přišel na svět, aby naučil lidi žít v souovladu s jejich přirozeností, aby jim ukázal krásy života, kouzelník=poezie, ovlivněn básní pásmo (proud vzpomínek, dojmů, nálad)
→*Akrobat
- do poetismu pronikají starosti současného světa, skladba
→*Edison
- skladba, lyrické, životní pocit tvůrčího člověka, stálá touha dokázat něco lépe, polytématická báseň, používání anafory
→*Abeceda
Postpoetismu
*Skleněný havelok
*Zpáteční lístek
*Sbohem a šáteček – okouzlení z cesty po Francii a Itálii, pocit štěstí
Druhé období
- od r. 1934 mluvčím surrealismu (vliv André Bretona, Paula Eluarda):
*Žena v množném čísle
– spojuje vzdálené představy a odhaluje krásu všedních dní
*Praha s prsty deště – okouzlující lyrická krása Prahy, mnohostrannost skutečnosti, střídání úhlů pohledu,
*Absolutní hrobař –odporu k fašismu
*Sbírka 52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida = sociální poezie, společnost viděna očima nezaměstnaného studenta (společenská krize, nebezpečí fašismu); klasická forma francouzské (villonské) balady, psáno anonymně
tvorba konce 30. let a za okupace
- rozpustil surrealistickou skupinu
*Matka naděje
- vztah k vlasti; úzkost (těžce nemocná matka) se prolíná s obavami o budoucnost národa, lidské verše plné naděje
*Pět minut za městem
- výraz odporu k okupaci, Pásmo
Třetí období- poválečná tvorba
– oficiální dobová ”socialistická” poezie
*Historický obraz
*Z domoviny
*Chrpy a města
*Veliký orloj
Divadelní hry
*Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou
– varování před zneužitím atomové energie, před nebezpečím neomezené moci a násilí
*Mamon Lescaut
Jaroslav Seifert
- nositel Nobelovi ceny (1984)
- * v Praze na Žižkově
- *Hvězdy nad rajskou zahradou – vzpomíná na své dětství
- *Všechny krásy světa – kniha vzpomínek
- studoval na gymnáziu na Žižkově→ píše první verše, uveřejnil v Právech lidu
První období – 20. léta, vliv proletářské poezie
*Město v slzách
*Samá láska
- upřímné naivní verše, chlapecké a romantické
- misty vliv civilizační poezie, ale zároveň hledání nové krásy (náznak poetismu)
→*Hodina míru
Druhé období – vliv poetismu
*Na vlnách TSF – pravidelný verš
*Slavík zpívá špatně
→*Chléb a růže – antimilitarismus
*Poštovní holub
→*Píseň – motiv času, něco končí, něco začíná
- pravidelný verš a rým přechází k postpoetismu
Třetí období - postpoetismus
*Jablko s klína - milostná intimní lyrika (vztah k lásce, ale i k prostým věcem), ale objevuje se i pomíjivost, leží zde lehký opar smutku a melancholie
→*Rozhovor
*Ruce Venušiny
*Jaro, sbohem – vzpomínky, jemná ironie
Čtvrté období – konec 30. let a okupace
*Zhasněte světla
- první část poezie podobná předešlému období, intimní, milostná, vzpomínková
- druhá část – komentář národního osudu
*Vějíř Boženy Němcové- v postavě BN hledal jistoty, vlastenectví, češství
*Světlem oděná – věnované Praze
→*Světlem oděná - Pásmo
*Kamenný most
Páté období - 1945
*Přilba hlíny
- tři cykly básní
1) Osm dní - * v září 1937 mezi smrtí a pohřbem TGM – žalozpěvy
2) Říp v okně – psané za války, kvůli cenzuře vydány až v současnosti
3) S otevřenou náručí – pražské povstání a osvobození
→*Barikáda z rozkvetlých kaštanů
*Píseň o Viktorce
- osud BN a Viktorky, síla a osudovost lásky
- marxistická kritika knihu odsoudila a JS nemohl publikovat
Polovina 50.let
*Maminka – vzpomínkové verše na dětství
*Praha – vzpomíná na rodné město
Šesté období – 2/2 šedesátých let
- zmizely rýmy, rytmická pravidelnost, prozaizace verše
*Koncert na ostrově
- vzpomínkové verše, dětství, láska, zemřelí přátelé, dramatické události, promyšlená kompozice- 11 oddílů s různým počtem básní
*Halleyova kometa
*Odlívání zvonů
- motiv nemoci, smrti
- filosofické zamyšlení
- měl problémy v 70. letech, nesměl publikovat
*Deštník v Piccadelly
*Morový sloup
*Býti básníkem – medituje nad životem a smrtí
Konstantin Biebel
- Slavětín u Loun
- gymnasium v Lounech a Praze, maturita jako R-U armády→narukoval
- nedokončil medicine
- věnoval se literatuře (spolek devět sil)
- hodně cestoval
- spáchal sebevraždu – špatný zdravotní stav a politická situace
*Cesta k lidem
- reakce na ISV (jako mladý musel narukovat)
- volný verš, prozaizuje
-nepoužívá metafory
*Věrný hlas
- ovlivněna proletářskou poezií
- věnována Wolkerovi
- všední dny obyčejných lidí
*Zlom
- proletářská poezie
- částečně už poetismus
*Zloděj z Bagdádu
- smutek zemřelé lásky
- logická vazba básní (poetismus)
*Zlatými řetězy
*S lodí, jež dováží čaj a kávu
- poetické sbírky
- slovní experimenty, každý verš má pouze určitou samohlásku
- mnohovýznamovost slov
- asociační myšlení
*Nový Ikaros – pásmo, dětství, láska, válečné hrůzy
*Nebe, peklo, ráj
*Zrcadlo noci - surrealismus
*Bez obav – pestrá sbírka, ISV, přátelé, IISV, nemoc, smrt
Mezigenerace
- odraz tíže doby, reakce poezie na nebezpečí fašismu a války
František Halas
- * v Brně, Kunštád – dětství
- chudé poměry, neradostné dětství
- knihkupec v Brně→redaktor v Praze
První období – do r. 1936
*Sépie
*Kohout plaší smrt
*Tvář
*Staré ženy
*Je čas – báseň, skepse, smutek, deziluze
- používá metaforu, spojuje abstraktní a konkrétní slova
- archaismy, neologismy
- verš rytmický, pravidelný
Druhé období
*Dokořán
- španělská válka, problematika doby
*Torzo naděje
- 1938
- reaguje na Mnichov, odtržení našeho pohraničí, má povzbudit národ
Třetí období - Doba okupace
*Já se tam vrátím
- básnická próza
- obrat k domovu a dětství
- 4 cykly –Jaro, Léto, Podzim, Zima
*Naše paní Božena Němcová
- postava BN je jistotou pro mnoho básníků, vlastenectví
→*Řeč naší paní
→*Na hrobu naší paní – zvukomalebnost, dojem deště
*Ladění – svět dětství
*V řadě – poslední sbírka, nemohla být publikovaná, květnové povstání a osvobození
*A co? – 8. let po smrti – nedokončené, existenční problémy
Vladimír Holan
- * v Praze
- dětství v s Čechách, pak zpět do Prahy
*Blouznivý vějíř
- vliv poetismu, melancholické
- sbírku považoval za hřích mládí
*Jeskyně slov
→*Zahřmotí
„Zhovadilý světe, co já s tebou?“
- odmítá přijmout svět jaký je, ale neví ve jménu čeho by se měl bouřit
- chce poznat svět pomocí poezie
Básnický jazyk:
Neologismy (kráčivec, loučenec s loučenkou)
Metafory (kříží představy ze vzdálených oblastí – Mák horečky)
„ K tobě se vzdaluju, ty ale kdybys byla nebylo by tě“
Způsob tvorby je meditace
1838 – poezií reaguje na politickou situaci
→*Září 1938
→*Odpověď Francii
*Zpěv tříkrálový
*Havraním brkem
Tvorba za okupace - epičnost
*Terezka Planetová
- básnický příběh, námět – básník se setkává s lékařem, který přichází od smrtelně raněného chlapce a začíná vyprávět svůj příběh o nenaplněné lásce
Po roce 1945 – reakce na konec války
*Panychida – vzpomínková slavnost
*Rudoarmějci
*Tobě – jeho pohled na osvobození, vojáky vidí jako obyčejné, prosté lidi s každodenními problémy→nesměl 15 let publikovat
60. léta – prozaizace
- meditace nad existenčními problémy člověka
*Bez názvu
*Strach
*Na postupu
*Noc s Hamletem
- prozaická filosofická skladba, zamyšlení nad dobou a místem, které v ní člověk zaujímá
*Příběhy
- 12. básnických povídek (navazuje na Terezku)
- o ztrátě lidských snů, příběh je záminkou k řešení závažných problémů