22 - Politická sociologie
Monika
a) Politika = spravování věcí veřejných
- systém určující chod státu, řízení státu, způsob vlády
- strategie, respektování státu
- hájit zájmy jednoho státu vůči druhému, vytvářet a udržovat vztahy mezi těmito státy = zahraniční politika
- několik úrovní - podle toho kolika lidí se týká:
· mezinárodní politika
· národní (státní) politika
· regionální (politika kraje/obce)
1.) samostatná působnost – můžou si sami řešit své potíže (nedostatek prac.míst,…)
2.) přenesená působnost – stát nařídí kraji/obci co má udělat
„pyramida“ krajských orgánů:
-Zastupitelstvo kraje / obce - nejvyšší orgán, kraje: předkládá návrhy zákonů Poslanecké sněmovně, návrhy na zrušení právních předpisů Ústavnímu soudu, schvaluje rozpočet kraje; obce: voleno občany v komunálních volbách, rozhoduje o rozpočtu obce, vyhlášení referenda obce, vydávají vyhlášky obce
-Rada kraje / obce – užší výběr ze zastupitelstva, výkonný orgán kraje/obce, připravuje návrhy a podklady pro jednání zastupitelstva
>> Uvolnění radní – jen někteří z Rady, je to jejich povolání > plat…
-Hejtman- v kraji / Starosta(primátor)-v obci - voleni zastupitelstvem
-Krajský/obecní úřad – plní úkoly zadané zastupitelstvem v rámci samosprávy
(ve městě – Magistrát/obvodní úřad)
b) Politické subjekty – polit.strana, polit.hnutí, zájmové skupiny(s politickým zájmem..)…
politická participace = účast jednotlivců a skupin, snaží se ovlivnit/podpořit politiku
a)konvenční: - souladu se zákonem
>volby – pasivní volební právo
- aktivní voleb.právo
>demonstrace
>petice
>podání žaloby
b)nekonvenční: -protiprávní
>terorismus – vydírání, nátlak
>držení hladovky…
c) Politický systém – sociální systém uspořádání mocenských poměrů ve státě, Zahrnuje existenci nejvyšších státních orgánů, postupů při jejich obsazování, jejich vzájemné vztahy, funkce i jejich vztahy k občanům, dále existenci politických institucí a procedur a úlohu politických stran a hnutí
d) Politická moc = moc veřejná
- nepartnerský (=nerovný) vztah
- v demokratickém právním státě: 1. moc zákonodárná – Parlament
2. moc výkonná – Vláda, ministerstva, správní
úřady, Prezident
3. moc soudní – soudy (Ústavní soud, Nejvyšší
Správní s., Nejvyšší s., Vrchní s., Krajský s.,
Okresní soud)
- boj o moc – před volbami – „uplácení“ voličů
- představování programů > lhaní…
- vraždy v rodech
e) Politická strana – organizovaná dobrovolná politická organizace, která nominuje kandidáty do veřejných úřadů pod svým vlastním jménem, prosazuje určitou ideologii, nebo je vytvořená za účelem řešení nějakého problému.
- znaky moder.evropských stran:
- vlastní polit.program – jsou tu vysvětleny zákl.hodnoty, zájmy a cíle
- účast ve volbách – na to zaměřená jejich programová i praktická činnost
- demokraticky volená, dobrovolná, otevřená a stálá organizace
- působení na veřejnost, získávání členů, voličů a sympatizantů
- činnost financují z členských příspěvků, příjmů z vlastní hospodářské činnosti, z darů od sponzorů a ze státních dotací (výše odvozená od výsledků z voleb)
- funkce: 1) Formulace společných cílů a zájmů. Každý občan má nějaké politické zaměření, není možné, aby jej každý jednotlivec uplatnil sám za sebe >> vytvářejí se politické strany, které sdružují lidi s podobnými zájmy, mohou pak za ně bojovat společně. (tato funkce náleží i zájmovým skupinám, skupina se stane stranou až když začne usilovat o uplatnění svých zájmů prostřednictvím voleb)
2) Mobilizace společnosti. Zatímco první vymezená úloha směřuje do nitra politické strany, druhá funkce je vnějším projevem každé strany. Politické strany jsou nástrojem, který usnadňuje zapojení široké veřejnosti do politiky státu, a to prostřednictvím voleb, informováním společnosti a získáváním a politickou výchovou nových členů. Ne všichni voliči hodlají přímo vstupovat do politických stran nebo se v nich angažovat a své politické názory a ideové preference prezentují prostřednictvím voleb.
3) Socializace politiky a stabilizace vládních orgánů. Třetí funkce nám určuje, že politické strany nezajišťují komunikaci pouze směrem od voliče k politikovi, ale i naopak - politik je odpovědný své straně a jejím prostřednictvím i občanům. Měl by tedy respektovat zájmy své strany, pokud chce být znovu zvolen. Politické strany napomáhají tomu, aby vládní orgány byly stálé, bez častých, chaotických změn.
V ČR – registrováno 91 polit.stran a 38 polit.hnutí - některé mají pozastavenou činnost, nemají politický vliv, nemají členskou/voličskou základnu
- Polit.strany a hnutí jsou právnické osoby, vznikají registrací na Ministerstvu vnitra ČR
Česká strana sociálně demokratická (ČSSD)
- Poslanecká sněmovna – 74 křesel, Senát – 29, Evropský parlament – 2
- Levice, nejsilnější strana v krajských zastupitelstvech
- Předseda – Jiří Paroubek
- Evropská strana – Strana evropských socialistů
Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM)
- Poslanecká sněmovna – 26 křesel, Senát – 3, Evropský parlament – 6
- Vznik – 1990 (polistopadová pokračovatelka totalitní Komunistické strany Československa (KSČ)
- Předseda – Vojtěch Filip
- Evropská strana – Strana evropské levice
Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová (KDU-ČSL)
- Poslanecká sněmovna – 13 křesel, Senát – 7, Evropský parlament – 2
- Jedna z nejstarších českých stran
- Vznik – 1919
- Předseda – Jiří Čunek
- Evropská strana – Evropská lidová strana
Občanská demokratická strana (ODS)
- Poslanecká sněmovna – 81 křesel, Senát – 36, Evropský parlament – 9
- Nejsilnější česká pravicová strana
- Vznik – 1991 – Václav Klaus (zakladatel a předseda do 2002) >> Mirek Topolánek (předseda ODS a předseda vlády ČR)
- Evropská strana – Evropští demokraté
Strana zelených (SZ)
- Poslanecká sněmovna – 6 křesel, Senát – 1, Evropský parlament – 9
- Založena – 1989, ale větší význam až 2002
- Předseda – Martin Bursík
- Evropská strana – Evropská strana zelených
Strana přátel piva (SPP) - původně zamýšlena jako recese na množství vznikajících politických stran a hnutí, vznik 1990, kandidovala do všech voleb, nikdy však neuspěla. Proto se roku 1998 sloučila s ČSSD a ve svých činnostech pokračuje jako Sdružení přátel piva.
Chci svou šanci
Helax – Ostrava se baví (HOB) – registrováno 2002, činnost pozastavena
Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu
Strana zdravého rozumu (SZR) – registrováno 2002, mimoparlamentní
- zrušit imunitu poslanců, zavést přímou volbu prezidenta, bezplatná MHD pro důchodce J
x Politické hnutí – má volnější organizaci, často se stává, že si politická strana dá do svého názvu slovo „hnutí“ (nebo společenství, liga, aliance, unie,...), aby tak vyjádřila, že je její struktura odlišná od ostatních polit.stran
x Zájmová skupina – má společný zájem – odbory, menšinové zájmové skupiny, studentská křídla polit.stran,...
f) Ideologie - soustava idejí, teorií a názorů, vyjadřuje zásadní životní postoje a cíle určité sociální skupiny, zabývá se základními problémy společnosti a státu, vnitřní a mezinárodní politiky, problematikou hospodářského a sociálního vývoje
- funkce: - napomáhají v objasňování politických jevů a politické praxe
- umožňují identifikaci s komplexním systémem hodnot
- umožňují identifikaci s danou sociální skupinou
- poskytují základní východiska pro formulaci politického programu a jeho cílů
|
levice |
pravice |
|
sociální politika a jistoty sociálně odpovědný silný stát rovnost výsledků kolektiv státní ochranářství, regulace trhu odstranění nezaměstnanosti splynutí společnosti
|
Podpora podnikatelských aktivit Minimalizace kompetencí státu Rovnost příležitostí Jednotlivec Liberalizace a deregulace Snížení inflace Oddělení společnosti |
- politické ideologie:
anarchismus – usiluje o vytvoření společnosti bez sociální, politické a ekonomické hierarchie=odmítá autoritu, hlásá svobodu jedince, spravedlivé rozdělování hmotných statků
environmentalismus - zabývá se vztahy mezi přírodou a společností. Usiluje o změnu společenských, ekonomických a politických mechanismů, které brání snahám o ochranu životního prostředí.
Fašismus – totalitní ideologie, politické hnutí, antidemokratického a antiliberálního zaměření, nacionálně rasistické hnutí
>>italský fašismus – Benito Mussolini
>>německý nacionální socialismus = nacismus
Feminismus - štěpí se na mnoho křídel a směrů - od umírněných hnutí prosazujících základní lidská práva pro ženy např. v radikálních muslimských zemích, či dříve v oblastech Západního světa až po nejradikálnější směry feminismu, které jdou až k popírání jakýchkoliv rozdílů v dispozicích pohlaví nebo propagují vyloženě nepřátelský přístup k mužům.
islamismus
komunismus – hlásá společné vlastnictví, odmítá třídní rozdíly mezi lidmi, Nejvlivnějšími teoretiky komunismu se stali Karl Marx a Friedrich Engels, kteří také stáli u zrodu prvních komunistických organizací a vtiskli komunismu revoluční rozměr
konzervatismus – demokratický polit.směr, důraz na řád a pořádek, soukromé vlastnictví, hodnotu každého člověka ve společnosti; odmítá revoluční, rychlé změny (ale ne všechny-pokrok musí být pozvolný a promyšlený)
křesťanská demokracie – demokratická strana s křesťanskými prvky (solidarita s chudými, odpor k eutanázii, k umělým potratům, podpora drobných živnostníků
liberalismus –(libertas=svoboda) kořeny v evropském osvícenství (hl.-v Anglii v 17.stol. v dílech J.Locka), chce osvobodit společnost od ideologií, které se snaží obhajovat nutnost nesvobody = svoboda je základ společnosti = důraz na jedince-ale nemá chtít nic od společnosti ani od státu; důraz na svobodného podnikatele – čím je on bohatší, tím je bohatší stát
libertarianismus – moderní politická filozofie, silný důraz na vysokou míru svobody jednotlivce, soukromé vlastnictví a volný trh
nacionalismus – moderní kolektivní ideologie, vlastenectví vztažené spíše k územnímu či politickému celku nežli k národu, založen na pojmu národ, staví na vědomí příslušnosti k jednomu národu (často související s rasismem)
nacismus – totalitní ideologie, oficiálně uplatňovaná diktaturou v Německu 1933-45, kombinuje socialismus + nacionalismus + pangermanismus (preference rasy před národem) +
+ fašismus + rasismus (hl.antisemitismus) + eugenika (=vypěstovat(geneticky)nejlepšího člověka)
= německý nacionální socialismus
sionismus – vznik v pol.19.stol. mezi evropskými židy – chtěli přesídlit židy a vybudování a udržení židovského státu
socialismus – demokratická ideologie, odmítá soukromé vlastnictví , orientace na nižší=dělnické vrstvy- původně pro ně chtěl lepší podmínky, dnes- požaduje sociální spravedlnost odmítá však absolutní rovnost marxovského typu (v SSSR-bolševismus, stalinismus)