20 - Osobnost a její poznávání
Zuzana Pikorová
- Osobnost= organická jednota tělesného a psychického, vrozeného a získaného, která je typická pro daného jedince a projevuje se v jeho chování a jednání
- Projevuje se jako stálá struktura a zároveň se vyvíjí
- Rozlišuje se struktura a dynamika osobnosti
- Struktura= uspořádaný, relativně stálý soubor určitých dispozic a vlastností, které ovlivňují způsoby prožívání a chování jedince
- Dynamika
b) Složky osobnosti
- tělesné vlastnosti- zahrnují všechny složky osobnosti
- psychické procesy- spojeny, působí navzájem
- psychické stavy- odlišují jedince od ostatních lidí
- dílčí psychické předpoklady- formovány biologickými a společenskými procesy
- psychické vlastnosti- projevují se v činnostech
- zařazení do společnosti- vývojový pohled na osobnost
c) Psychická struktura osobnosti
- struktura osobnosti je tvořena uspořádáním vlastností a dispozic osobnosti do diferencovaného celku
· Aktivačně motivační vlastnosti-vnitřní hybné mechanismy
- aktivace- osobnost se dostává do činnosti
- motiv- pohnutka, příčina k činnosti, má cíl, směr, intenzitu, trvalost
- vytváří pudy, potřeby, zájmy, záliby, sklony, aspirace, cíle, životní plány
- pudy= vrozená pohnutka k činnosti
- potřeba= situace odlišující se od životního optima jedince (nedostatek/ nadbytek něčeho)
- biologické- prvotní= dýchání, potrava, spánek, …
- sociální- vztahy člověka k člověku (láska, přátelství, péče)
- kulturní- vzdělávání se, …
- zájem= zaměření jedince k určitému druhu činnosti
- záliba= dlouhodobý zájem, materiální, společenská, duchovní
- potřeba zálibu aktivně vykonávat= sklon
- cíl= uvědomovaný výsledek činnosti, krátkodobý, dlouhodobý
- konkrétní snažení o cíl= přání
- nejméně konkrétní cíl= touha
· Vztahově postojové vlastnosti
- vytváří žebříček hodnot, vztah k okolním lidem, morální kodex
- charakter, postoj, ideál
- charakter= emoční inteligence- schopnost orientovat se ve svých emocích- znalost emocí a jejich zvládání, empatie, schopnost vytvářet dobré mezilidské vztahy, …
- zakládá se na morálních zásadách
- do značné míry získaný sociálním učením (ne vrozený)
- prohlubuje se životními zkušenostmi
- ovlivňují se s temperamentem (větší vliv temperamentu na charakter než naopak)
- ovlivňuje vztah k sobě samému, k životním překážkám a obtížím, k životnímu prostředí, k práci, k lidem a ke společnosti
- postoj= ustálené tendence, reakce na jaký podnět
- negativní, pozitivní, neutrální
- druhy: přesvědčení- utvořeny na základě rozumových úvah
předsudek- vytvářen na základě pocitů
víra- sloučení iracionálních faktorů a citové stránky
- vznikání postojů- unáhlené zobecnění- náhle vzniklý postoj
- přebírání rolí- odpozorované postoje ostatních
- napodobování rolí- ztotožnění se s postojem vzoru
- vytváření vlastních postojů
- ideály= vnitřní cíle s prvkem dokonalosti
- každý člověk má tendenci směřovat ke kladným hodnotám
· Seberegulační vlastnosti- člověk jimi řídí své chování
- sebepojetí= soubor postojů jedince k sobě samému
- poznávací složka (sebepoznávání)
- emočně hodnotící složka (sebehodnocení)
- volní složka (seberealizace)
· Výkonové vlastnosti-vlohy, schopnosti, vědomosti, dovednosti, návyky
- vlohy- vrozené psychicko- fyziologické dispozice, které se rozvíjením mění ve schopnosti
- schopnosti- obecné (předpoklad dělat cokoliv), specifické (předpoklad ke konkrétní věci), nadání (soubor schopností v určité oblasti), talent (rozvinuté nadání), genialita (rozvinutý talent)
· Dynamické vlastnosti- označují se pojmem temperament
- temperament= soubor převážně vrozených psychických vlastností- určují dynamiku celého prožívání a chování osobnosti, může se částečně změnit výchovou
- rozdělení podle Hippokrata
§ sangvinik– čilý, veselý, společenský, nestálý
§ cholerik- vznětlivý, samostatný, dráždivý, rychle se rozhněvá i uklidní
§ flegmatik- klidný, až lhostejný, smířlivý
§ melancholik- pesimista, tichý, náladový, nespolečenský, zodpovědný, vážný
- rozdělení podle Junga
§ introvert- zaměřený do svého nitra, plachý, nejistý, málo průbojný, intenzivní vnitřní život, hluboké city
§ extrovert- zaměřený na vnější svět, společenský, přístupný, otevřený, aktivní, přizpůsobivý
- rozdělení podle Eysencka
§ labilní- melancholik, cholerik
§ stabilní- sangvinik, flegmatik
d) Etapy vývoje osobnosti
- vývojová psychologie= ontogenetická; ontogeneze= psychický i fyzický vývoj
- vývoj umožněn díky dvěma současně probíhajícím procesům- zrání (biologické změny- růst, zrání nervové soustavy, pohlavní zrání, ..) a učení
· Etapy vývoje osobnosti
o Prenatální období- od početí po narození, u těhotné ženy důležitá role psychohygieny
o Rané dětství
- Novorozenec- do 1. měsíce, dítě se začíná adaptovat v prostředí (adaptace na základě nepodmíněných reflexů)
- Kojenec- do 1 roku, prudký růst všech tělesných oblastí, růst CNS→ dítě se začíná chovat na základě podmíněných reflexů, rozvoj senzomotoriky a sociální interakce- reaguje na své okolí, začíná rozlišovat lidi kolem sebe, rozvoj smyslů
- Batole- mezi 1.- 3. rokem, rozvoj jemné motoriky (práce prstů na rukou), začíná mluvit, začíná vrstevnická komunikace, 1. vzdory, napodobuje své okolí
o Předškolní věk- 3- 6 let, tělesné změny nejsou tolik prudké, rozvoj motoriky (např. kreslení), začíná soutěživost, formulace svědomí
o Mladší školní věk- 6- 11 let, první stupeň ZŠ, velkou roli hraje tělesná síla- děti mají spoustu energie, základy logického uvažování, prudký rozvoj řeči, vývoj v oblasti vědomostí (čtení), velká důvěra k učiteli
o Střední a starší školní věk- pubescence-11- 15 let, velké tělesné i psychické změny, rozvoj abstraktního myšlení, pocit nejistoty, klesá závislost na rodičích, vzpoury proti autoritám, hormonální bouře→ nestabilita nálad
- adolescence- 15- 20 let, pokračuje biologický vývoj, sociálně psychologické změny, snaha zbavit se závislosti na rodičích, změna vrstevnických vztahů
o Dospělost
- Mladší- 20- 30 let, obtížnější. 1. zaměstnání, 1. manželství, 1. dítě, …
- Střední- 30- 45 let- období životní vyrovnanosti, pevný životní plán
- Pozdní- 45- 60, 65 let- klesá psychická i fyzická kondice
o Stáří- po 65. roce, temperament vede k sebezaměření, člověk je více melancholický, má zdravotní problémy, ztrácí pružnost v myšlení, je důležité ponechat si svůj životní styl
· Ontogeneze u Freuda
o Orální období- sání (alkoholismus, kuřáctví)
o Anální období- zadržování- slast z ovládání (problémy s penězi, lakota, promiskuita)
o Falické období- hraní s genitáliemi (princip zakazování, viny, Oidipovský/ Elektřin komplex)
o Období latence- utichnutí
o Genitální období- pohlavní život jedince
- projít si každým obdobím a vyrovnat se s ním- jinak poruchy (uvedené v závorkách)
· Eriksonova psychoanalytická teorie
- Erikson= americký lékař a psychoanalytik, zdůrazňoval sociální a kulturní vztahy před biologickou determinací (=určením, vymezením) člověka
- Navazoval na Freuda, ale doplnil- jedinec musí na každém stupni vývoje řešit určitý psychosociální konflikt
o 0-1 rok- dítě si musí získat pocit základní důvěry v život, důležitá péče a vztah s matkou (pro pocit jistoty), jinak porucha vztahů k druhým lidem
o 1- 3 roky- konflikt pocit autonomie X pocit studu- závislost na okolních osobách a jejich požadavcích, psychická závislost na matce, porucha- nedokázat převzít vlastní samostatnost
o 3-6 let- konflikt vlastní iniciativa X vina- vyvíjí se svědomí
o 6-12 let- konflikt získávání pocitu vlastní snaživosti v práci X méněcennost
o 12- 19 let- konflikt hledání vlastní identity X pocity nejistoty o svou vlastní roli mezi lidmi
o 19- 25 let- intimita X neschopnost navázat bližší vztah
o 25- 50 let- pocit generativity (potřeba zplození a výchovy další generace) X pocit osobní stagnace
o Od 50 let- člověk musí dosáhnout osobní integrity= životní celistvosti X deziluze, zklamání, strach ze smrti a zoufalství
e) Psychické jevy- vlastnosti, procesy, stavy, specificky získané dispozice
· Psychické vlastnosti
o Schopnosti = vlastnosti osobnosti- předpoklad pro naučení se úspěšné vykonání nějaké činnosti
- vlohy- vrozené psychicko- fyziologické dispozice, které se rozvíjením mění ve schopnosti
- stupně schopností - nadání (soubor schopností v určité oblasti), talent (rozvinuté nadání), genialita (rozvinutý talent)
- kognitivních (poznávacích) schopnosti- schopnost racionálně a logicky uvažovat, poznávat, rychle se učit
inteligence= rozsah určitých kognitivních schopností
- druhy inteligence- fluidní- vrozená, nezávislá na dřívějším učení, během života s již navyvíjí
- krystalická- založena na zkušenostech a vědomostech získaných učením
- 0- 19 idiocie, 20- 49 imbecilita (základní návyky), 50- 69 debilita (vychovávatelní), 70- 79 hraniční pásmo mezi rozumovou zaostalostí a normou, 80- 89 podprůměr, 90- 109 průměr, 110- 119 nadprůměr, 120- 139 vysoká, nad 140 velmi vysoká inteligence
- senzomotorické (smyslově pohybové) schopnosti- koordinace pohybů, manuální zručnost, sportovní výkony
- kreativní (tvořivé) schopnosti- schopnost vidět věci nestandardně, nově,..
smyslové schopnosti
o Rysy osobnosti
- typické vlastnosti člověka projevující se v chování a jednání, příznačné pro určitého jedince
- extroverze – introverze
- dominance – submise
- stabilita – labilita
- sebedůvěra – sebepodceňování
- svědomitost – nezodpovědnost
- sebeovládání - nedostatek sebeovládání, …
o Temperament= soubor převážně vrozených psychických vlastností- určují dynamiku celého prožívání a chování osobnosti, může se částečně změnit výchovou
- rozdělení podle Hippokrata
§ sangvinik– čilý, veselý, společenský, nestálý
§ cholerik- vznětlivý, samostatný, dráždivý, rychle se rozhněvá i uklidní
§ flegmatik- klidný, až lhostejný, smířlivý
§ melancholik- pesimista, tichý, náladový, nespolečenský, zodpovědný, vážný
- rozdělení podle Junga
§ introvert- zaměřený do svého nitra, plachý, nejistý, málo průbojný, intenzivní vnitřní život, hluboké city
§ extrovert- zaměřený na vnější svět, společenský, přístupný, otevřený, aktivní, přizpůsobivý
- rozdělení podle Eysencka
§ labilní- melancholik, cholerik
§ stabilní- sangvinik, flegmatik
o Charakter= emoční inteligence- schopnost orientovat se ve svých emocích- znalost emocí a jejich zvládání, empatie, schopnost vytvářet dobré mezilidské vztahy, …
- zakládá se na morálních zásadách
- do značné míry získaný sociálním učením (ne vrozený)
- prohlubuje se životními zkušenostmi
- ovlivňují se s temperamentem (větší vliv temperamentu na charakter než naopak)
- ovlivňuje vztah k sobě samému, k životním překážkám a obtížím, k životnímu prostředí, k práci, k lidem a ke společnosti
o Dílčí psychické předpoklady
- vědomosti
- dovednosti
- návyky
- zájmy= trvalá potřeba člověka střetávat se s něčím- věc, činnost,..
- dlouhodobější zájem= záliba- materiální, společenská, duchovní
- postoje
f) Psychické procesy
· Poznávací- vnímání, představy, fantazie, myšlení, řeč
o Vnímání= psych. proces, při kterém naše smyslové orgány zachycují podněty, které působí z vnitřního i vnějšího prostředí organismu, skládá se z čití
- čití = schopnost nervových buněk, vláken a mozku reagovat na podněty a zpracovat je do informace, zajištěno analyzátory, vnitřními (poloha, pohyb, rovnováha) a vnějšími (chuť, hmat, čich, zrak)
- výsledek vnímání : počitek= odraz jedné vlastnosti nebo jednoho znaku toho, co poznáváme
: vjem= soubor počitků- celkový obraz předmětu
- vnímání- prostoru a vzdálenosti, tvaru a velikosti, pohybu, času (subjektivní), sociální (vnímání lidí, situací)
- druhy vnímání- rozlišují se 4 typy lidí- analytický (zaměření na detaily, menší schopnost vnímat celek), syntetický (vnímá celek, detaily mu unikají), analyticko- syntetický, emocionální (vnímání přes pocity, emoce)
- chyby ve vnímání - iluze- selhání smyslů, špatná interpretace podnětů
-halucinace- chyba nervového systému
- Představa= něco, co jsme dříve vnímali, znovu vybavený vjem
- typy představ- závislé na smyslech- vizuální, sluchové, motorické, hmatové a chuťové, smíšené
- druhy představ- obecné (co je strom, Bůh, …) a jedinečné (konkrétní)
- Fantazie= schopnost rozkládat nejrůznější informace do prvků, z nichž vznikly, a pak je skládat do zcela nových obrazů
- Myšlení= poznávací proces, získává se jím zprostředkované a zobecnělé poznání skutečnosti, jejích podstatných znaků a souvislostí
- probíhá pomocí slov- nahrazuje-li slovo skutečnost v různých podobách, pak se stává pojmem
- formy myšlení- pojem, soud, úsudek
- pojem- obecný (př. strom), jedinečný (př. jabloň), konkrétní
- soud - spojení dvou nebo více pojmů do vzájemného vztahu, může být pravdivý či nepravdivý
- úsudek- vztah mezi dvěma soudy
- myšlenkové operace- analýza (rozbor), syntéza (sloučení), analogie (srovnání), generalizace (zobecnění), abstrakce (z konkrétních pojmů k abstraktnímu poznání), indukce (od konkrétního k obecnému), dedukce (od obecného ke konkrétnímu)
- vlastnosti myšlení- pružnost = přizpůsobivost novým podmínkám, postupným věkem se vytrácí
- bystrost = uvědomění si, co říkám
- hloubka = schopnost ponořit se do problému
- důslednost
- Řeč= nástroj myšlení
- vnější, vnitřní (neslyšná, zkratkovitá, ne v celých větách)
· Paměti
o Paměť= schopnost vědomí používat získané informace k další duševní činnosti,
- fáze paměti- zapamatování, uchování, vybavení, zapomenutí
- druhy paměti- úmyslná, neúmyslná, mechanická (učení v přesném sledu), logická (založená na souvislostech)
- z hlediska časového- krátkodobá (paměť zhruba do 2 min), dlouhodobá, operační (nejkratší- otázka vteřin)
- podle psych. aktivity- pohybová (př. manuální práce), názorná (pracuje s ostatními smysly), emocionální (na emoční zážitky)
· Motivační (citové a volní)
o City= psych. jevy, hodnotí předměty našeho poznávání
- znaky- subjektivita, polarita (každý cit má svou protiváhu), aktuálnost (neopakovatelnost)
- ambivalenta= smíšené pocity
- aktivní(stenické)- povzbuzují k činnosti
- pasivní(astenické)- tlumí činnost
- vyšší city- souvisí s uspokojováním společenských norem (láska k vlasti, …)
- nižší city- souvisí s biologickými potřebami
- podle doby trvání- afekt, nálada, vášeň
- podle intenzity- nálada, afekt, vášeň
- afekty- bouřlivé rekce člověka (labilní lidi, děti), probíhá velmi rychle
- nálady- delší trvání, vliv událostí, lidí v okolí
- vášeň- dlouhodobý silný cit
- citová deprivace- nenormální citový vývoj
- citové vlastnosti- dlouhodobé působení, složky charakterových vlastností a rysů
- citové poruchy- labilita, komplex, averze, fobie
o Vůle= označení psychických procesů a vlastností, které zajišťují dosahování cílů, zvláště je- li nutno překonat překážku
o Konflikt
- problém skupinové interakce, rozhodnutí mezi více názory
- dán rozporem pudů, přání, cílů, požadavků, vnitřní rozpor, vnější rozpor
- 2 pozitivní možnosti= konflikt apetence
- 2 negativní možnosti= konflikt averze
- 1 pozitivní a 1 negativní možnost= konflikt apetence- averze
- Řešení konfliktu
§ Boj
§ Útěk
§ Slábnutí konfliktu
§ Vyřešení konfliktu
o Učení= získávání zkušeností a utváření jedince v průběhu jeho života, výsledkem je každá změna prožívání a chování
- Nepodmíněné reflexy= instinkty- úloha přizpůsobení se novým podmínkám
- Podmíněné reflexy- naučené
- Proces učení probíhá neustále
- Faktory ovlivňující výsledky
- motivace
- výsledky předchozího učení
- aktuální fyzické a psychické století
- vlastnosti jedince
- prostředí (jeho vzhled, zvuková kulisa, …
- vztahy s ostatními lidmi (př. vztah učitel- žák)
- přístup školy
- výsledky (rozlišují se podle toho, co se jedinec naučil)
- vědomosti- soustava představ a pojmů, získány vnímáním, představami, myšlením
- dovednosti- dílčí psychické předpoklady pro vykonávání nějaké činnosti
- senzomotorické- dovednosti související s našimi smysly
- intelektové- schopnost pracovat s intelektem, používání myšlenek
- sociální- dovednosti spojené s pohybem ve společnosti, navazování vztahů
- návyky- dílčí psychické předpoklady, kterév určitých situacích probouzí člověka k určitému chování
- zmechanizované chování- zavazování tkaniček, hygienické návyky, …
- zásady učení
- pochopení všeho, co se učíme
- vybrat nejdůležitější poznatky
- práce s konkrétními příklady
- srovnávání dřívějších a nových poznatků
- zaměření na obtížné úseky
- začínat se učit ve stejnou dobu
- stimulátory proti únavě
- stálé pracovní podmínky
- izolace od životních problémů
- motivace
- ráno a odpoledne- učení složitějších věcí, večer- mechanické učení
g) Psychické stavy osobnosti
- vyjadřují přechodnou charakteristiku jednice (nálada, tréma, …)
· Vědomí
- integruje duševní či mentální činnosti (vnímání, cítění, vyjadřování, paměť, pozornost atd.) a do jisté míry je řídí
- zdroj vůle a volních aktů, rozhodování
- ztrácí se ve spánku, v těžké nemoci a při úrazech mozku (není tedy na mozku nezávislé)
· Pozornost
- zajišťuje soustředění jedince po určitou dobu na jeden jev nebo na určitou činnost
- zaměřenost a soustředěnost vědomí
- vliv vnějších (síla, neobvyklost, atraktivita podnětů) i vnitřních (momentální fyziologický stav organismu, motivace, napření vůle) podmínek
- úmyslná (způsobena a udržována vlastním volním úsilím člověka) i neúmyslná (způsobena a udržována zvláštnostmi působících podnětů- např. hluk, nápaditá reklama, ..)