19

 

  1. KULTURA JAKO ZPŮSOB ŽIVOTA

     

    kultura = jsou sociálně zakotvené vzorce vnímání a jednání, které si lidé jako členové společnosti osvojili a které jsou pozorovatelné v jejich každodenním jednání a chování


 

  • kultura jako způsob života

    - každou společnost charakterizuje specifická kultura, která organizuje každodenní život lidí

    - udává životu řád, zabraňuje chaosu, nedorozumění

  • člověk jako kulturní bytost

    - to co je normální a obvyklé pro jednu kulturu, nemusí být normální pro jinou kulturní oblast (v evropských společnostech není obvyklé jíst kočky nebo psy, mají podle nás jiné postavení než krávy, vepři, nebo kuřata – ty se stali součástí naší stravy

    - jsou kultury, které mají odlišné složení jídelníčku

    - podstata veškerého lidského jednání je kulturně podmíněna, což znamená, že není dána jednou pro vždy a není neměnná

  • základní sociologické koncepce kultury

    - archaická společnost – je první společností, nejstarší fází lidské kultury

    - (je to období vývoje člověka před neolitickou revolucí)

    - tradiční společnost – počátek v období po dovršení neolitické revoluce

    - charakteristická je pro ni existence měst, dělba práce, sociální rozvrstvení ve formě kast nebo stavů

    - základním vysvětlujícím principem je náboženství

    - většina populace pracuje v zemědělství a obživu organizuje pouze v rámci svých domácností

    - moderní společnost – stojí v protikladu k tradiční společnosti

    - vznik se ustanovuje na přelom 18. a 19.stol.v důsledku pádu tradiční společnosti a její sociální struktury (uspořádání)

    - pro moder.spol. je charakteristický proces modernizace, složený z industrializace = rozvoj průmyslu a z urbanizace = soustřeďování hospodářského i kulturního života do velkých měst

    - dále je charakteristické – vniknutí světských hodnot do náboženské spol., přesun velké části populace ze zemědělství do průmyslové výroby, zrovnoprávnění všech lidí a novým třídním rozdělením

    - postmoderní společnost – vzniká jako nezamýšlený důsledek procesu modernizace

    - její ustanovení je také historicky podmíněné jako u moderní spol. (v západní Evropě a sev. Americe od konce 60.let 20.stol., v ČR až 90.léta 20.stol.

    - charakteristika – kulturní relativizace

    ?

  • charakteristické znaky kultury

    - je naučená, ne vrozená

- je kolektivní

- je relativní, hodnoty nelze objektivně posoudit

- je kontinuální- vyvíjí se a mění se s lidstvem

- enkulturace a kulturní difuse- naše kultura ovlivňuje jiné kultury a obráceně


 

     

     

     

    - funkce kultury

a) humanizační

b) kompenzační- např. TV, koukám na ní po škole, odpočívám

c) akumulační- kultura uchovává hodnoty

d) poznávací- kultura zprostředkovává nové informace

    e) problém masové kultury- reality show, hollywoodské filmy…



 



 

    - proměny kultury

    - kultury nejsou imunní vůči vnějším vlivům

    - jsou v neustálém vývoji a procházejí neustálou změnou = musejí se přizpůsobovat stále novým jevům, okolnostem a podmínkám

    - mezi 3 nejvýznamnější příčiny kulturních změn patří:

    - technologie – (ovlivňuje především technickou úroveň kultur.života)

    - akulturace – přebírání kulturních rysů při setkání dvou nebo více kultur, ovlivňuje hlavně symbolickou stránku kultur.života(hodnoty, normy, jazyk)

    - asimilace a integrace = osvojení kulturních rysů většinové společnosti menšinou