17 - Veřejné právo

Zuzana Štůlová

 

Veřejné právo- upravuje vztahy, ve kterých stát a jeho orgány vystupují jako nadřízení

                         nositelé moci vůči podřízeným osobám, jimž ukládají povinnosti např. právo

                         trestní, správní)

 

 

Ústava České republiky: Základní zákon

                                        Přijímány parlamenty

                                        16.12.1992- přijala ho česká národní rada

Má 8 hlav

Preambuly

113 článků

 

1 hlava- základní ustanovení

2 hlava- moc zákonodárná

3 hlava- moc výkonná

4 hlava- moc soudní

5 hlava- Nejvyšší kontrolní úřad( NKÚ)

6 hlava- Česká národní banka

7 hlava- Územní samospráva

8 hlava- Přechodná a závěrečná ustanovení

 

 

Trestní právo:

 

Trestní právo hmotné:

  • Je konkrétně vyjádřeno v trestním zákoně, který stanoví, co je to

            trestný čin, jaké jsou jeho zákonné náležitosti a vymezuje škálu trestů, které mohou   

            být pachateli trestného činu uloženy.

  • Trestný čin je pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v trestnim zákoně.
  • Trestnost se vztahuje i na pokus o trestní čin
  • Zákon rozeznává tři stádia trestného činu: příprava, pokus a dokonaný trestní čin
  • Formy účastenství na trestném činu: jako organizátor, návodce a pomocník
  • Při posuzování, zda se jedná o trestný čin, se zkoumají podmínky trestní odpovědnosti, tedy naplněný skutkové podstaty, vina a eventuální důvody vylučující trestnost
  • Skutková podstata trestného činu je jeho definice, která je obsažená ve zvláštní části trestního zákona: jestliže výsledky šetření odpovídají znakům skutkové podstaty a shodují se s nimi, je naplněna skutková podstata trestného činu.
  • Vina označuje pachatelův psychický vztah ke skutečnostem naplňujícím skutkovou podstatu, má dvě formy: úmysl a nedbalost(vědomá nedbalost a nevědomá nedbalost)
  • Okolnosti vylučující trestnost: - nutná obrana, stav krajní nouze, oprávněné použití

                                                  zbraně, nedostatečný věk(méně než 15 let), nepříčetnost.

 

  • Soudy mohou ukládat pachatelům za trestné činy 10 druhů trestů
    1. nepodmíněný trest odnetí svobody(nejvýše 15 let vyjímečně 25 let až doživotí)
    2. podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody(max.2roky)
    3. obecně prospěšné práce
    4. Ztráta čestných titulů a vyznamenání a ztráta vojenských hodností
    5. zákaz činnosti
    6. propadnutí majetku
    7. peněžitý trest (rozmezí 2000- 5 000 000kč)
    8. propadnutí věci
    9. vyhoštění z ČR(lze uložit jen cizinci)

            zákaz pobytu(vztahuje se na určité místo nebo obvod, ukládá se na rok až pět           

            let)

 

  • trestnost se posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán
  • Při trestním stíhání mladistvých ve věku od 15 do 18 let se snižují trestní vazby na polovinu
  • Promlčecí doba v trestním právu je v rozpětí od tří do dvaceti let podle závažnosti trestných činů
  • Kromě trestů lze ukládat ochranná opatření: ochranné léčení, ochrannou výchovu, zabrání věci..
  • Zvláštní část trestního zákona obsahuje všechny skutkové podstaty trestných činů, jsou uspořádané do dvanácti kapitol, třídícím hlediskem jsou chráněné zájmy vyjádřené v názvu každé hlavy, všechny trestné činy mají své názvy a za formulacemi jejich skutkových podstat následující sankce
  • Přehled hlav a příklady názvů některých trestních činů:
    1. Trestné činy proti republice- vyzvědačství, hanobení republiky….
    2. Trestné činy hospodářské: Proti hospodářské soustavě(neoprávněné podnikání,

                                                 Proti hospodářské kázni(zkreslování údajů

                                                                             hospodářské a obchodní evidence)

                                                 Proti měně a daním(padělání a pozměňování peněz)

                                                                   Proti předpisům o nekalé soutěži, ochranných 

                                                                   známkách, chráněných vzorech a vynálezech a proti

                                                                   autorskému právu( nekalá soutěž, porušování 

                                                                   průmyslových práv…..)

 

 

                  3. Trestné činy proti pořádkům ve věcech veřejných- útok na veřejného činitele,

                                                                                                        úplatkářství…..

                  4. Trestné činy obecně nebezpečné- obecní ohrožení, nedovolené ozbrojování,

                                                                             šíření toxikomanie

                  5. Trestné činy hrubě narušující občanské soužití- podněcování k národnostní a

                                                                                   rasové nenávisti, opilství, týrání zvířat…

                  6. Trestné činy proto rodině a mládeži- bigamie, opuštění dítěte, zanedbání

                                                                                 povinné výživy….

                  7. Trestné činy proti životu a zdraví- vražda, ublížení na zdraví, rvačka……

                  8. Trestné činy proti svobodě a lidské důstojnosti- omezování osobní svobody,

                                                                                                   vydírání, znásilnění….

                  9. Trestné činy proti majetku- krádež, zpronevěra, podvod, lichva.

                 10. Trestné činy proti lidskosti- podpora a propagace hnutí směřující k potlačení

                                                                    práv a svobod občanů, válečná krutost….

                 11. Trestné činy proti brannosti a proti civilní službě- maření způsobilosti k službě,

                                                                                 nenastoupení služby v ozbrojených silách

                 12. Trestné činy vojenské: neuposlechnutí rozkazu, nesplnění bojového útoku.

 

Trestní právo procesní:

  • Zabývá se především postupem orgánů činných v trestním řízení pří odhalování, stíhání a trestání trestných činů
  • Základním trestně procesním vztahem je vztah mezi osobou, proti níž se vede trestní řízení, a státními orgány činných v trestním řízení(Policii ČR, státními zástupci a soudy)
  • Hlavním pramenem je zákon o trestním řízení soudním(trestní řád)
  • Základní zásady trestního řízení:

1.      stíhání jen ze zákonných důvodů

2.      presumpce neviny- každý je považován za nevinného, dokud pravomocným rozsudkem nebyla prokázána jeho vina

3.      obžalovanému musí být vina prokázána

4.      zásada legality stanoví povinnost státního zástupce stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozví

5.      jednaní před soudy je ústní a veřejné

6.      právo na obhajobu

7.      a další….celkem je jich čtrnáct…

 

  • trestní řád upravuje pět stadií trestního řízení: přípravné řízení, předběžné projednání obžaloby, hlavní líčení, odvolací řízení, vykonávací řízení.
  • V přípravném řízení se zjišťují informace o trestném činu a o jeho pachateli, odhalují se příčiny a okolnosti trestné činnosti, shromažďují se důkazy, obviněný( osoba považovaná za pachatele trestného činu) má právo na obhájce, není povinen odpovídat při výslechu, pokud jsou důvody postavit obviněného před soud, státní zástupce podá obžalobu soudu.
  • Řízení pokračuje před soudem, osoba, proti níž se trestní řízení vede, se po podání žaloby nazývá obžalovaný
  • Předběžné projednání obžaloby se koná jen v případech uvedených v zákoně, je neveřejné a slouží ke zjištění, zda obžaloba tvoří spolehlivý podklad pro hlavní líčení.
  • V hlavním líčení se rozhoduje o vině obžalovaného a o trestu za spáchaný trestný čin, koná se veřejně, státní zástupce přednáší obžalobu a navrhuje výši trestu, po zhodnocení výsledků dokazování soud rozhodne bud o vině obžalovaného a uloží mu trest, nebo ho zprostí obžaloby, může také vrátit věc státnímu zástupci, zastavit nebo přerušit trestní stíhání.
  • Odvolací řízení se koná, pokud se obžalovaný nebo státní zástupce proti rozsudku soudu prvního stupně odvolá, odvolat se mohou oba, odvolání má odkladný účinek, tzn. Rozsudek nenabývá právní moc, o odvolání rozhoduje soud vyššího stupně, připouští se obnova řízení
  • Vykonávací řízení se uskutečňuje za účelem vykonání trestu, když rozsudek nabyl právní moci
  • Justiční omyl je případ nespravedlivého postihu
  • Uložené tresty se zaznamenávají do Rejstříku trestů, který vede Nejvyšší státní zastupitelství v Praze.

 

 

 

 

 

 

Správní právo:

  • je souhrn právních norem o veřejné správě, tzn. O organizaci a činnosti státního administrativního aparátu a o územní samosprávě
  • nejdůležitějšími prameny správního práva jsou Ústava české republiky, zákon o obcích čili obecní zřízení, zákon o krajích, zákon o správním řízení(správní řád), zákon o policii České republiky
  • správní řízení je zákonem upravený postup, jak správní orgány jednají a rozhodují o právech a povinnostech účastníků tohoto řízení, účastníky mohou být fyzické i právnické osoby
  • správní řízení se zahajuje buď na návrh účastníka, nebo z podnětu správního orgánu, je-li nařízeno ústní jednání, vede se neveřejně.
  • Řízení končí rozhodnutím
  • Výkonem rozhodnutí pověřuje soud vykonavatele(exekutora)

 

 

Živnostenské právo:

  • Živnostenské právo je soubor právních předpisů o živnostenském podnikání a oprávnění k provozování živnosti.
  • Objektivní živnostenské právo jsou normy patřící do oblasti veřejného práva
  • Pokud není živnostenské právo považováno za samostatné právní odvětví je součástí     

       správního práva.

  • Živnost je soustavná činnost,  kterou na základě živnostenského oprávnění provozuje fyzická nebo právnická osoba na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.
  • Živnosti se rozlišují : obchodní - koupě a prodej zboží, hostinská a ubyt. činnost,

                                                           cestovní kanc., pronájem průmyslového zboží,             

                                                           pronájem motorových vozidel, provádění dražeb.

                                          výrobní -   výrobce je oprávněn výrobky i prodávat a opravovat,  

                                                             může také provádět montáže a seřizování výrobků.

                        .

                                          poskytující služby - opravy a úpravy věcí, přeprava osob a  

                                                                             zboží, jiné práce a výkony                                                                       

 

Podle forem Ž oprávnění se rozlišují živnosti:

   1) ohlašovací- provozují osoby, které na základě ohlášení obdrží živnostenský list vydaný

                           živnostenským úřadem.

  • řemeslné - odborná způsobilost získaná vyučením a praxí v oboru
  • vázané - odborná způsobilost získaná jiným způsobem
  • volné - není podmínkou odborná způsobilost

 

  2) Koncesované  -mohou je provozovat osoby, které na základě žádosti obdrží koncesní

                              listinu od živnostenského úřadu.

 

Živnostenský zákon obsahuje seznamy řemeslných, vázaných a koncesovaných živností.

 

 Podmínky provozování živností jsou všeobecné a zvláštní.

Všeobecné musí splňovat každý podnikatel, tzn: Fyzické osoby - dovršení 18 let věku, plná

                                                                         způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost.

 

Zvláštními podmínkami jsou odborná nebo jiná způsobilost a další požadavky týkající se provozování živností.

 

 Tyto podmínky se u jednotlivých druhů živností velmi liší.

 

Právnické osoby - její odpovědný zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky.

                               Je zodpovědný za provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních

                                předpisů. Odpovědný zástupce musí být fyzická osoba a tuto funkci

                                nesmí vykonávat pro více než dva podnikatele.

 

Jeden podnikatel může provozovat více živností, má-li pro každou z nich Ž oprávnění.

 

 Živnostenské oprávnění zaniká :

  • smrtí podnikatele /nepokračují-li v živnosti dědicové/
  • zánikem právnické os. nebo uplynutím doby ŽL nebo Koncese na určitý čas. úsek
  • z podnětu podnikatele - na vlastní žádost
  • ze závažných důvodů - pokud podnikatel nesplňuje nebo nedodržuje podmínky provozování živnosti nebo se vyskytla překážka provozu / soudní zákaz, konkurz /

živnostenskou správu vykonávají Živnostenský úřad České republiky, okresní živnostenské úřady a obecní živnostenské úřady.

 

Finanční právo:

·        je souhrn právních norem, které upravují finanční činnost státu, obsahují především úpravu státního rozpočtu, rozpočtů územně samosprávních celků, daně a poplatky, cla, měnu, měnu, devizy a částečně pojistné.

·        finanční vztahy jsou takové právní vztahy, které vznikají při soustřeďování a užívání peněžních prostředků(fondů) a emisi peněz.

·        Státní rozpočet schvaluje Poslanecká sněmovna ČR, právní úprava vychází z Ústavy a ze zákona o rozpočtových pravidlech

·        Hlavním zdrojem rozpočtových příjmů jsou daně, poplatky, dávky a cla, z těchto příjmů je financováno hospodářství, společenská spotřeba, správa státu, výdaje na sociální a kulturní účely a dotace rozpočtům územních samospráv.

·        Podstatnou část příjmů státních a místních rozpočtů tvoří daně a poplatky

·        Daně lze členit z několika hledisek: státní a místní, všeobecné a účelové, pravidelné a 

·                                                                  nepravidelné

·        Nejzákladnější dělení je na přímé(odčerpávají část příjmů poplatníka na základě zjištění jeho důchodových nebo majetkových poměrů) a nepřímé(vybírají se v ceně zboží při jeho prodeji spotřebiteli)

·        Povinnost platit daň má poplatník(fyzická nebo právnická osoba), plátcem daně je ten, kdo to technicky provede(např. zaměstnavatel)

·        Daňovou soustavu tvoří.: daň z přidané hodnoty, spotřební daň, daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob, daň z nemovitosti, silniční daň, daň dědická, daň darovací, daň z převodu nemovitostí.

·        Zdaňovací období je kalendářní rok

·        Clo je právním předpisem stanoveno platbou, která se vybírá v souvislosti s přechodem zboží přes státní hranice od osob, které zboží vyvážejí nebo dovážejí.

·        Orgány finanční správy: vláda republiky(má všeobecnou působnost), ministerstvo financí(dílčí působnost), státní fondy(dílčí působnost), finanční ředitelství a finanční úřady(dílčí působnost)

·        Kontrolu v oblasti financí vykonává řada orgánů, nejvyšším je Nejvyšší kontrolní úřad.

 

Sociální právo:

Je metodické označení těch součástí lidských práv, která vymezují sociální záruky důstojné lidské existence. Demonstrativně jsou obsažena v článcích 22 – 25 Všeobecné deklarace lidských práv a zakotvena v Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Jsou předmětem sociálního zabezpečení poskytovaného státem.

Mezi základní sociální práva patří: