15 - Ekonomie a ekonomika, mikroekonomická teorie a makroekonomická stabilizační politika
Martina Seidlová
1.Ekonomie jako věda , vývoj ekonomického myšlení:
EKONOMIE oikos = dům nomos = zákon
- věda o nejobecnějších souvislostech hosp. života spol.; zkoumá výrobu a rozdělení statků a služeb a jejich spotřebu
- Ekonomie=věda, ekonomika=národní hospodářství konkrétního státu!!!
- zkoumá to, jak efektivně využívat omezené zdroje, která má lidská spol.k dispozici při výrobě užitečných statků a jejich přerozdělování mezi ob.
- 2 přístupy:
- Normativní ek. = určuje pravidla, jak by hospodaření mělo vypadat
- Pozitivní ek. = studuje, jak to ve skutečnosti vypadá
Ekonomie jako věda
- se dělí:
1. Makroekonomie = zkoumá nár.hosp.(ekonomiku) jako celek
2. Mikroekonomie = zkoumá jednotlivé ekonomické subjekty
Vývoj ekonomického myšlení:
- dříve součástí filosofie-např. Aristotelés
-17.stol.-ve Francii vznikají 2 směry národohospodářského myšlení:
1.-merkantilismus-makroekonomie,sledoval aktivní bilanci státu (více vývoz)
2.-fyziokratismus- mikroekonomie, růst hospodářského potenciálu
-18.stol.-ve Skotsku a Anglii se ekonomie odděluje jako samostatná vědní disciplína
-klasická politická ekonomie- vychází z liberalismu
-teorie samoregulace ekonomie bez zásahu státu (jako příroda)
-zakladatel-Adam Smith dílem Pojednání o podstatě a původu bohatství národů (myšlenka „neviditelné ruky trhu“)
-další angl. ekonomové: D.Ricardo,J.S.Mill
-70.léta 19.stol.-neoklasická ekonomie- vychází z klasické ek. a liberalismu, ale zaměřuje se na mikroek.
-problém s inflací
-hl. představitel-A. Marshall
-30.léta 20.stol-keynesianismus-podle Angličana J.M. Keynese
-protiklad neoklasické, důraz na makroekonomii
-ek. není přirozeně stabilní, je potřeba zásahu státu
-hl. problém v kapitalistické společnosti je nezaměstnanost
-snaží se oživit poptávku státními zakázkami a potlačením nezaměstnanosti
-40.léta 20.stol.-marxismus-K.Marx a F. Engels, Německo
-navazuje na klas. polit. ek., francouzský utopický socialismus
-cílem je revoluce nastolující beztřídní společnost
-důraz na materialismus a dělbu práce
-leninismus je extrémní marxismus a stal se komunistickou ideologií
-70.léta 20.stol.-monetarismus-z Ameriky (např. M.Friedman)
-vychází z neoklasické ek.,kritizuje keynesisimus
-zaměřuje se na důsledkový liberalismus a makroekonomii
-20.stol.-institucialismus-vyvíjí se v Americe (např. R. Coase)
-zaměřuje se na vliv institucí (rodina, škola, vláda…
-dnes nejčastěji kompromis neoklasické a keynesiánské ekonomie nebo institucionalismus
2.Ekonomické statky, služby, spotřeba, systémy, subjekty, sektory
Základní ekonomické subjekty
1. domácnost – jednotlivci nebo rodiny, mají určité potřeby, které se snaží uspokojovat (potřeba jíst)
2. podniky – vyrábí nebo prodávají výrobky či poskytují služby za účelem zisku
3. stát – 2 funkce: I. stanovuje pravidla hosp.života a kontroluje jejich dodržováni
II. uspokojuje své potřeby (platy, auta, domy poslanců a senátorů)
EKONOMIKA
- oblast společenské praxe, zahrnující především výrobu statků a služeb, ale také jejich rozdělování, směnu a spotřebu; využívá teoretických poznatků ekonomie
Základní ekonomické sektory
1. primární = prvovýroba – těžba surovin, zemědělství
2. sekundární = výroba – zpracování surovin, výroba hmotných statků
3. terciární = služby – obchod, doprava, zdravotnictví
Ekonomické pojmy
POTŘEBA = vědomý pocit nedostatku, který se snažíme uspokojit
1. hmotné (oděv) X nehmotné (láska)
2. zbytné (postradatelné) X nezbytné (fyziolog. potřeby)
3. individuální (potřeba jídla) X společenské (ochrana živ. prostředí)
4. současné X budoucí
STATEK = slouží k uspokojování potřeb (věcných i duchovních)
a.) volné – poskytuje je příroda bez podílu lidské práce (vzduch, sluneč.záření)
b.) vzácné = ekonomické – vyrábí čl.
I. hmotné – věci (televize, dům)
II. nehmotné – duchovní hodnoty (film, vynález, přátelství)
SLUŽBY = cizí činnost, která slouží k uspokojování potřeb, cílem je zisk
a.) věcné – obnovují nebo vylepšují hmotné statky
b.) osobní – směřují k člověku (lékař, taxikář, školství)
SPOTŘEBA = proces uspokojování potřeb pomocí statků, finální fáze vyrobního procesu
statky – a.)spotřební – oblečení
I. předměty krátkodobé spotřeby – koupím chléb a sním ho
II. předměty dlouhodobé spotřeby
1. movité – televize
2. nemovité – chata, dům
b.)výrobní – látka, ze které šiji (určeny k další činnosti)
I. provozní – to, co zaj.provoz (suroviny, energie
II. investiční – stroje, budovy
1. movité – stroje, auta
2. nemovité – pozemky, budovy
VÝROBA = přetváření přírody, jejich předmětů v užitečné věci; podílí se na ní 3 faktory:
1. přírodní zdroje – suroviny, energie
2. kapitál – stroje, peníze
3. práce = cílevědomá lidská čin., zaměřená na výrobu statků a služeb
Základní ekonomické problémy
¨ Co a kolik vyrábět? – jde o to, aby omezené zdroje byly co nejlépe využity
¨ Jak vyrábět? – jakými technologie a z jakých zdrojů
¨ Pro koho vyrábět? – jak produkci rozdělit mezi zákazníky
Ekonomické systémy
v zvykový – vzhledem k nízké úrovni rozvoje je vše ve společném vlastnictví, otázky ekonomické se řeší podle zavedených tradic a rodových zvyků (muži válčí a loví, ženy pečují o děti), v zemích s málo rozvinutým trhem
v příkazový – plánovaná ekonomika, v níž převládá státní vlastnictví, stát dlouhodobě plánuje kolik čeho se vyrobí bez ohledu na nabídku a poptávku
v tržní – převládá soukromé vlastnictví, chod ekonomiky je určován nabídkou a poptávkou
v smíšený = sociálně tržní – kombinace tržního a příkazového
3.Konkurence,nabídka,poptávka, cena, peníze, kapitál, zdroje
NABÍDKA = souhrn všech zamýšlených(plánovaných) prodejů (statků a služeb) za určitou cenu
Nabídku dělíme-a) individuální-nabídku jednoho zboží jedním ekonomickým subjektem
b) dílčí (tržní)- nabídku jednoho zboží všemi ekonomickými subjekty
c) agregátní (celkovou)- nabídku všech druhů zboží od všech subjektů
POPTÁVKA = souhrn všech zamýšlených(plánovaných) nákupů
- prodávající chce prodat co nejvíce za co nejvíce
- kupující chce koupit co nejvíce za co nejméně
KONKURENCE=souběžné usilí-je boj subjektů, které se střetávají na trzích a bojují mezi sebou ekonom.
prostředky o míru splnění vlastních cílů
-mnoho forem-Konk. napříč trhem(nabízející chce prodat co nejdráž, nakupující chce koupit co nejlevněji),
na straně nabídky(několik podobných produktů bojuje o přízeň kupujících)
či poptávky (mnoho lidí shání ten samý statek, v krajním případě dochází až ke
zvýšení ceny)
-dělení:
1.)podle metody konkurenčního boje
a)cenová-snížením ceny ovládnout trh a poté realizovat zisk
b)necenová-zlepšením kvality výrobku, doprovodnými službami, reklamní kampaní apod.
2.)podle podmínek trhu
a)dokonalá-na trhu je velké množství firem nabízejících úplně stejný produkt, nemohou realizovat zisk
většími cenami, ale jen snižováním nákladů;neexistuje, pouze ideální model
b)nedokonalá- monopolní konkurence (několik firem nabízí produkt v různé kvalitě, z toho pramení
rozdíl v cenách;oligopol (malý počet firem společně blokují vstup nových výrobců na trh,
udržují nedostatek zboží a tím i vyšší ceny);monopol (jediný výrobce omezovaný v
diktování ceny pouze poptávkou)
CENA-je peněžní částka jíž se oceňuje jednotka zboží
-cena za níž se kupuje a prodává je cena tržní-tato cena se stanoví na základě dohody mezi
Dodavatelem a spotřebitelem.Jde tedy o tržní cenu smluvní
-cena zboží vzniká kolizí nabídky a poptávky, je to peněžité vyjádření směnné hodnoty zboží, tedy
směnný poměr daných statků
PENÍZE-jsou zvláštní druh aktiva, které plní funkce prostředku směny, míry hodnot čili zúčtovací
Jednotky a uchovatele hodnot(bohatství)
KAPITÁL-je soubor statků, které nebyly bezprostředně spotřebovány a slouží k další výrobě
-v tržní ekonomice je kapitál oceňován obvykle penězi, odměnou za jeho využití je úrok nebo
podnikatelský zisk
ZBOŽÍ = služby a statky určené pro trh
vlastnosti zboží
· užitečnost = schopnost uspokojit potřeby
· cena = směnná hodnota – v tržní ekonomice je to smluvní zál., cenu určuje nab.a popt.
4.Inflace, deflace
INFLACE-je zvyšování hladiny průměrné úrovně cen všech statků a služeb v průběhu delšího období
-opačným procesem je DEFLACE která se vyznačuje poklesem cenové hladiny
-způsobuje pokles kupní síly peněz, je projevem ekonom. nerovnováhy, prospěch dlužníci,
neprospěch věřitelé
-čím je míra inflace ve státě vyšší, tím vyšší je nerovnováha v ekonomice
Vysoká míra inflace znevýhodňuje úspory, zhoršuje schopnost peněz plnit funkci míry a uchovatele
hodnoty, snižuje reálné mzdy.
-stagflace-inflace, vysoká nezaměstnanost + stagnující hospodářství (jen mírný nebo žádný růst HDP)
-desinflace-snižování míry inflace (na rozdíl od deflace, která je celkovým poklesem cenové hladiny!)
Formy inflace-mírná-do 10%, malé důsledky
-pádivá-desítky až stovky procent, značné ekonomické náklady
-hyperinflace- tisíce, desetitisíce, miliony procent ročně, peníze přestávají být schopny plnit
Své funkce, ekonomické subjekty přestávají přijímat(nahrazení např.zlatem)
5. Hrubý domácí produkt, hrubý národní produkt, čistý ekonomický blahobyt
HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT-(HDP)- je celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za určité
období(zpravidla 1 rok) výrobními zdroji na území určitého státu
bez ohledu na to,jsou-li vlastněny občany státu nebo cizinci
-HDP-charakterizuje výkonnost národního hospodářství jako celku,
často bývá označován také zkratkou GDP (Gross Domestic Product)
-většinou přepočítávaný na jednu osobu (na 1 obyvatele)
HRUBÝ NÁRODNÍ PRODUKT- (HNP)-vyjadřuje objem vyrobených statků a služeb za určité období
výrobními zdroji ve vlastnictví občanů a firem určitého státu
-často se označuje zkratkou GNP (Gross National Product)
Tempo růstu:
Záporné->hospodářská recese
Rychlí růst->zvyšující se životní úroveň obyvatel-hospodářská konjunktura
-vyjadřuje se v %-poměr přírůstku k HDP předcházejícího roku
Čistý ekonomický blahobyt (N.E.W.) - anglicky Net Economic Welfare
Indikátor NEW se pokouší o úpravu HDP, která by lépe odrážela skutečné přínosy růstu ekonomiky. NEW předpokládá takovou úpravu, aby odrážel pouze ty položky, které přispívají k ekonomickému blahobytu země, a proto připočítává hodnotu volného času, práce v domácnosti, legální část šedé ekonomiky (např. melouchy) a odečítá negativní hodnoty – škody na životním prostředí, některé nelegální aktivity atd. Hodnota NEW bývá většinou vyšší než hodnota HDP, nicméně v průměru roste mnohem pomaleji. Důvodem je především to, že rozsah volného času roste pomaleji než rozsah škod na životním prostředí. Odhady NEW jsou hrubé a diskutabilní, přesto nám připomínají, že ukazatele typu HDP jsou relativně nedokonalým měřítkem ekonomického blahobytu.
6. Míra nezaměstnanosti, typy, mzda:
MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI-je podíl nezaměstnaných, kteří aktivně o nalezení zaměstnání usilují a
jsou schopni to prokázat, na ekonomicky aktivním obyvatelstvu vyjádřený
v procentech
Nezaměstnanost rozlišujeme na:
a)dobrovolná nezaměstnanost-zahrnuje lidi v produktivním věku, kteří o získání práce neusilují
b)nedobrovolná nezaměstnanost- zahrnuje nezaměstnané, kteří o získání práce aktivně usilují nebo se na práci
systematicky připravují
Základní typy nezaměstnanosti:
● frikční nezaměstnanost- jedná se o krátkodobou nezaměstnanost spojenou s plynulým
přecházením z jednoho zaměstnání do jiného;je způsobena nedokonalou
mobilitou pracovních sil, nedostatečnými informacemi o pracovních
příležitostech apod.
● strukturální nezaměstnanost- je způsobena strukturálními změnami v národním hospodářství
souvisejícími zejména s technickým pokrokem a změnami preferencí
spotřebitelů
● cyklická nezaměstnanost-jedná se o nezaměstnanost, která vzniká v recesi, jež je sestupnou fází
Hospodářského cyklu;ve vzestupné fázi opět zaniká
● sezónní nezaměstnanost- vzniká v důsledku sezónní povahy některých hospodářských činností
(zemědělství, stevbnictví..)
MZDA-je cennou práce, z pohledu zaměstnance je odměnou za práci a z pohledu firmy je nákladem
Formy mezd:
● mzda časová-(plat)-se vypočítává jako součin počtu odpracovaných hodin a hodinové sazby,
Která je obvykle stanovena v pracovní smlouvě
● mzda úkolová- se vypočítává podle skutečného výkonu a stanovené sazby na jednotku výkonu,
která se stanoví pomocí technicko-hospodářských výkonových norem stanovených
jako norma času(udává potřebný čas na určitou pracovní operaci) nebo
norma množství( udává množství operací za časovou jednotku, zpravidla za hodinu)
Hrubá mzda-používáme pro označení mzdy před zdaněním
Čistá mzda-je vyplácena zaměstnancům po odečtení daně z příjmu a dávek sociál. Zabezpečení
Hospodářská politika státu:-stát-jeden z ekonomických subjektů tržní ekonomiky, zasahuje do ekonomiky,
když trh neplní své funkce (selhání trhu), soubor opatření,pravidel, jimiž
stát usměrňuje vývoj ekonomiky
zejména v oblastech- veřejné statky a služby (školství, zdravotnictví..,obrana,..)
negativní externality (ochrana životního prostředí)
monopol(Telecom(dnes už Telefonica),České dráhy-oligopol-několik prodejců se
„domluví“ na cenách-benzínky,kartelové dohody, nedostatečná konkurence,
nevýhodné pro spotřebitele-pod dohledem antimonopolního úřadu)
hlavní cíle-vysoká zaměstnanost,nízká inflace, ekonomickou situaci sleduje podle ukazatelů- obchodní
bilance,inflace,nezaměstnanost,HDP, inport, export
Vychází z teoretické koncepce 2 základních typů hospodářské politiky:
1.)Keynesiánství-(Meynard Keynes –britský ekonom,1938-Obecná teorie úvěru, peněz)
-státní zásahy do ekonomiky jsou nutné, tržní ekonomika je nestabilní a cyklická, zdůrazňuje roli
fiskální politiky, zastoupena levicí, snaží se o zmírnění výkyvů(daně apod.)
-ve 30.-70. letech 20.století jako reakce na hospodářskou krizi
2.)Konzervativní,neoklasická-70.léta-nahradila keynesiánství, trh sám vytváří optimální podmínky pro vývoj
ekonomiky=autoregulace tržního hospodářství, stát nemá zasahovat (=volná
hra tržních sil),protože jeho zásahy jsou zdrojem nerovnováhy, má k ní blíže
pravice, zdůrazňuje momentální politiku
-v praxi prolínání obou
Nástroje hospodářské politiky:
a) monetární=peněžní a úvěrová-stát ovlivňuje množství peněz v oběhu a výši úrokových sazeb (dostupnost peněz v ekonomice)
-ČNB realizuje-diskontní sazbou, operacemi na volném trhu, stanovení výše Povinných minimálních rezerv
vede 2 protikladné politiky: restriktivní- málo peněz v ekonomice, velké úroky-nutnost přiškrtit ekonomiku
opak: Prorůstová neboli expanzivní politika
b) fiskální=rozpočtová:ovlivňování ekonomiky pomocí, prostřednictvím státního rozpočtu:
-schodkový,deficitní-nutné nastartování ekonomiky, dodat jí prostředky v období hospodářské recese
s cílem snahy stimulovat hospodářský růst
Prorůstová neboli expanzivní politika = snaha oživit hosp. skrze stranu poptávky: a) státní zakázky, b) snižování daní
-přebytková-když lze určitou část peněz uschovat, nevyužít: restriktivní
-český rozpočet-momentálně zadlužený státu každý rok v podobě cca stomiliardových schodků
c)důchodová politika-pomocí ovlivňování cen a mezd, je zaměřena proti inflaci, na stabilizaci cenové hladiny,
obecné tendence k deregulaci(narovnání, vyrovnávání cen)-stanovuje maximální
přírůstek mezd apod..
-má řadu podob: minimální mzda, mzdový tarif,maximální nominální přírůstek mzdy,
-organizuje jednání mezi odbory, zaměstnavateli a státem= tripartita
d) obchodní politika-zaměřena na vyvážený, rovnovážný vztah ekonomiky k zahraničí
-liberální-usnadňuje mezinárodní obchod, pohyb osob, věcí, odstranění bariér
-protekcionizmus-(ochranářská politika):stát omezuje mezinárodní obchod, snaží se ochránit, domácí
výrobce,zvýhodnit domácí produkty na úkor zahraniční konkurence
-žádný stát nemá čistě liberální politiku, má určitá omezení v podobě ochranářské politiky:
Clo-poplatek vybíraný státem při přechodu zboží přes hranice
Dovozní kvóta-množství, kolik čeho se může do země dovést bez poplatku