15 - Ekonomie a ekonomika, mikroekonomická teorie a makroekonomická stabilizační politika

Martina Seidlová

 

 

1.Ekonomie jako věda , vývoj ekonomického myšlení:

 

 

EKONOMIE             oikos = dům         nomos = zákon

-          věda o nejobecnějších souvislostech hosp. života spol.; zkoumá výrobu a rozdělení statků a služeb a jejich spotřebu

-          Ekonomie=věda, ekonomika=národní hospodářství konkrétního státu!!!

-          zkoumá to, jak efektivně využívat omezené zdroje, která má lidská spol.k dispozici při výrobě užitečných statků a jejich přerozdělování mezi ob.

-          2 přístupy:

-          Normativní ek. = určuje pravidla, jak by hospodaření mělo vypadat

-          Pozitivní ek. = studuje, jak to ve skutečnosti vypadá

Ekonomie jako věda

-          se dělí:

1.       Makroekonomie = zkoumá nár.hosp.(ekonomiku) jako celek

2.       Mikroekonomie = zkoumá jednotlivé ekonomické subjekty

 

Vývoj ekonomického myšlení:

- dříve součástí filosofie-např. Aristotelés

 

-17.stol.-ve Francii vznikají 2 směry národohospodářského myšlení:

             1.-merkantilismus-makroekonomie,sledoval aktivní bilanci státu (více vývoz)

             2.-fyziokratismus- mikroekonomie, růst hospodářského potenciálu

 

-18.stol.-ve Skotsku a Anglii se ekonomie odděluje jako samostatná vědní disciplína

             -klasická politická ekonomie- vychází z liberalismu

                                  -teorie samoregulace ekonomie bez zásahu státu (jako příroda)

                                  -zakladatel-Adam Smith dílem Pojednání o podstatě a původu bohatství národů (myšlenka „neviditelné ruky trhu“)

                                  -další angl. ekonomové: D.Ricardo,J.S.Mill

 

-70.léta 19.stol.-neoklasická ekonomie- vychází z klasické ek. a liberalismu, ale zaměřuje se na mikroek.

                 -problém s inflací

                 -hl. představitel-A. Marshall

 

-30.léta 20.stol-keynesianismus-podle Angličana J.M. Keynese

                -protiklad neoklasické, důraz na makroekonomii

                -ek. není přirozeně stabilní, je potřeba zásahu státu

                -hl. problém v kapitalistické společnosti je nezaměstnanost

                -snaží se oživit poptávku státními zakázkami a potlačením nezaměstnanosti

 

-40.léta 20.stol.-marxismus-K.Marx a F. Engels, Německo

              -navazuje na klas. polit. ek., francouzský utopický socialismus

              -cílem je revoluce nastolující beztřídní společnost

              -důraz na materialismus a dělbu práce

              -leninismus je extrémní marxismus a stal se komunistickou ideologií

 

-70.léta 20.stol.-monetarismus-z Ameriky (např. M.Friedman)

              -vychází z neoklasické ek.,kritizuje keynesisimus

              -zaměřuje se na důsledkový liberalismus a makroekonomii

 

-20.stol.-institucialismus-vyvíjí se v Americe (např. R. Coase)

             -zaměřuje se na vliv institucí (rodina, škola, vláda…

 

-dnes nejčastěji kompromis neoklasické a keynesiánské ekonomie nebo institucionalismus

 

 

2.Ekonomické statky, služby, spotřeba, systémy, subjekty, sektory

 

Základní ekonomické subjekty

1.       domácnost – jednotlivci nebo rodiny, mají určité potřeby, které se snaží uspokojovat (potřeba jíst)

2.       podniky – vyrábí nebo prodávají výrobky či poskytují služby za účelem zisku

3.       stát – 2 funkce:      I. stanovuje pravidla hosp.života a kontroluje jejich dodržováni

II. uspokojuje své potřeby (platy, auta, domy poslanců a senátorů)

 

EKONOMIKA

-          oblast společenské praxe, zahrnující především výrobu statků a služeb, ale také jejich rozdělování, směnu a spotřebu; využívá teoretických poznatků ekonomie

 

Základní ekonomické sektory

1.       primární = prvovýroba – těžba surovin, zemědělství

2.       sekundární = výroba – zpracování surovin, výroba hmotných statků

3.       terciární = služby – obchod, doprava, zdravotnictví

 

 

Ekonomické pojmy

POTŘEBA = vědomý pocit nedostatku, který se snažíme uspokojit

1.       hmotné (oděv) X nehmotné (láska)

2.       zbytné (postradatelné) X nezbytné (fyziolog. potřeby)

3.       individuální (potřeba jídla) X společenské (ochrana živ. prostředí)

4.       současné X budoucí

 

STATEK = slouží k uspokojování potřeb (věcných i duchovních)

a.)    volné – poskytuje je příroda bez podílu lidské práce (vzduch, sluneč.záření)

b.)    vzácné = ekonomické – vyrábí čl.

I.                    hmotné – věci (televize, dům)

II.                 nehmotné – duchovní hodnoty (film, vynález, přátelství)

 

SLUŽBY = cizí činnost, která slouží k uspokojování potřeb, cílem je zisk

a.)    věcné – obnovují nebo vylepšují hmotné statky

b.)    osobní – směřují k člověku (lékař, taxikář, školství)

 

SPOTŘEBA = proces uspokojování potřeb pomocí statků, finální fáze vyrobního procesu

            statky –          a.)spotřební – oblečení

I.                    předměty krátkodobé spotřeby – koupím chléb a sním ho

II.                 předměty dlouhodobé spotřeby

1.       movité – televize

2.       nemovité – chata, dům

b.)výrobní – látka, ze které šiji (určeny k další činnosti)

I.                    provozní – to, co zaj.provoz (suroviny, energie

II.                 investiční – stroje, budovy

1.       movité – stroje, auta

2.       nemovité – pozemky, budovy

 

VÝROBA = přetváření přírody, jejich předmětů v užitečné věci; podílí se na ní 3 faktory:

1.       přírodní zdroje – suroviny, energie

2.       kapitál – stroje, peníze

3.       práce = cílevědomá lidská čin., zaměřená na výrobu statků a služeb

 

Základní ekonomické problémy

¨       Co a kolik vyrábět? – jde o to, aby omezené zdroje byly co nejlépe využity

¨       Jak vyrábět? – jakými technologie a z jakých zdrojů

¨       Pro koho vyrábět? – jak produkci rozdělit mezi zákazníky

 

Ekonomické systémy

v      zvykový – vzhledem k nízké úrovni rozvoje je vše ve společném vlastnictví, otázky ekonomické se řeší podle zavedených tradic a rodových zvyků (muži válčí a loví, ženy pečují o děti), v zemích s málo rozvinutým trhem

v      příkazový – plánovaná ekonomika, v níž převládá státní vlastnictví, stát dlouhodobě plánuje kolik čeho se vyrobí bez ohledu na nabídku a poptávku

v      tržní – převládá soukromé vlastnictví, chod ekonomiky je určován nabídkou a poptávkou

v      smíšený = sociálně tržní – kombinace tržního a příkazového

 

3.Konkurence,nabídka,poptávka, cena, peníze, kapitál, zdroje

 

NABÍDKA = souhrn všech zamýšlených(plánovaných) prodejů (statků a služeb) za určitou cenu

                    Nabídku dělíme-a) individuální-nabídku jednoho zboží jedním ekonomickým subjektem

                                               b) dílčí (tržní)- nabídku jednoho zboží všemi ekonomickými subjekty

                                               c) agregátní (celkovou)- nabídku všech druhů zboží od všech subjektů

 

POPTÁVKA = souhrn všech zamýšlených(plánovaných) nákupů

-          prodávající chce prodat co nejvíce za co nejvíce

-          kupující chce koupit co nejvíce za co nejméně

 

KONKURENCE=souběžné usilí-je boj subjektů, které se střetávají na trzích a bojují mezi sebou ekonom.

                                prostředky o míru splnění vlastních cílů

 

-mnoho forem-Konk. napříč trhem(nabízející chce prodat co nejdráž, nakupující chce koupit co nejlevněji),

                                   na straně nabídky(několik podobných produktů bojuje o přízeň kupujících)

                                   či poptávky (mnoho lidí shání ten samý statek, v krajním případě dochází až ke

                                                        zvýšení ceny)

-dělení:

1.)podle metody konkurenčního boje

    a)cenová-snížením ceny ovládnout trh a poté realizovat zisk

    b)necenová-zlepšením kvality výrobku, doprovodnými službami, reklamní kampaní apod.

 

2.)podle podmínek trhu

    a)dokonalá-na trhu je velké množství firem nabízejících úplně stejný produkt, nemohou realizovat zisk

                       většími cenami, ale jen snižováním nákladů;neexistuje, pouze ideální model

    b)nedokonalá- monopolní konkurence (několik firem nabízí produkt v různé kvalitě, z toho pramení

                            rozdíl v cenách;oligopol (malý počet firem společně blokují vstup nových výrobců na trh,

                            udržují nedostatek zboží a tím i vyšší ceny);monopol (jediný výrobce omezovaný v

                             diktování ceny pouze poptávkou)

 

CENA-je peněžní částka jíž se oceňuje jednotka zboží

           -cena za níž se kupuje a prodává je cena tržní-tato cena se stanoví na základě dohody mezi

             Dodavatelem a spotřebitelem.Jde tedy o tržní cenu smluvní

-cena zboží vzniká kolizí nabídky a poptávky, je to peněžité vyjádření směnné hodnoty zboží, tedy

             směnný poměr daných statků

 

PENÍZE-jsou zvláštní druh aktiva, které plní funkce prostředku směny, míry hodnot čili zúčtovací

                 Jednotky a uchovatele hodnot(bohatství)

 

KAPITÁL-je soubor statků, které nebyly bezprostředně spotřebovány a slouží k další výrobě

                   -v tržní ekonomice je kapitál oceňován obvykle penězi, odměnou za jeho využití je úrok nebo

                     podnikatelský zisk

 

 

 

ZBOŽÍ = služby a statky určené pro trh

vlastnosti zboží

·         užitečnost = schopnost uspokojit potřeby

·         cena = směnná hodnota – v tržní ekonomice je to smluvní zál., cenu určuje nab.a popt.

 

4.Inflace, deflace

 

INFLACE-je zvyšování hladiny průměrné úrovně cen všech statků a služeb v průběhu delšího období

 

-opačným procesem je DEFLACE která se vyznačuje poklesem cenové hladiny

 

-způsobuje pokles kupní síly peněz, je projevem ekonom. nerovnováhy, prospěch dlužníci,

 neprospěch věřitelé

-čím je míra inflace ve státě vyšší, tím vyšší je nerovnováha v ekonomice

 Vysoká míra inflace znevýhodňuje úspory, zhoršuje schopnost peněz plnit funkci míry a uchovatele

 hodnoty, snižuje reálné mzdy.

-stagflace-inflace, vysoká nezaměstnanost + stagnující hospodářství (jen mírný nebo žádný růst HDP)

-desinflace-snižování míry inflace (na rozdíl od deflace, která je celkovým poklesem cenové hladiny!)

 

Formy inflace-mírná-do 10%, malé důsledky

                       -pádivá-desítky až stovky procent, značné ekonomické náklady

                       -hyperinflace- tisíce, desetitisíce, miliony procent ročně, peníze přestávají být schopny plnit

                                               Své funkce, ekonomické subjekty přestávají přijímat(nahrazení např.zlatem)

 

 

5. Hrubý domácí produkt, hrubý národní produkt, čistý ekonomický blahobyt

 

HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT-(HDP)- je celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za určité

                                                                   období(zpravidla 1 rok) výrobními zdroji na území určitého státu

                                                                   bez ohledu na to,jsou-li vlastněny občany státu nebo cizinci

     

                                                      -HDP-charakterizuje výkonnost národního hospodářství jako celku,

                                                                často bývá označován také zkratkou GDP (Gross Domestic Product)

                                                      -většinou přepočítávaný na jednu osobu (na 1 obyvatele)

 

HRUBÝ NÁRODNÍ PRODUKT- (HNP)-vyjadřuje objem vyrobených statků a služeb za určité období

                                                                       výrobními zdroji ve vlastnictví občanů a firem určitého státu

 

                                                                    -často se označuje zkratkou GNP (Gross National Product)

 

Tempo růstu:

Záporné->hospodářská recese

Rychlí růst->zvyšující se životní úroveň obyvatel-hospodářská konjunktura

-vyjadřuje se v %-poměr přírůstku k HDP předcházejícího roku

 

Čistý ekonomický blahobyt (N.E.W.) - anglicky Net Economic Welfare

 

Indikátor NEW se pokouší o úpravu HDP, která by lépe odrážela skutečné přínosy růstu ekonomiky. NEW předpokládá takovou úpravu, aby odrážel pouze ty položky, které přispívají k ekonomickému blahobytu země, a proto připočítává hodnotu volného času, práce v domácnosti, legální část šedé ekonomiky (např. melouchy) a odečítá negativní hodnoty – škody na životním prostředí, některé nelegální aktivity atd. Hodnota NEW bývá většinou vyšší než hodnota HDP, nicméně v průměru roste mnohem pomaleji. Důvodem je především to, že rozsah volného času roste pomaleji než rozsah škod na životním prostředí. Odhady NEW jsou hrubé a diskutabilní, přesto nám připomínají, že ukazatele typu HDP jsou relativně nedokonalým měřítkem ekonomického blahobytu.

 

 

6. Míra nezaměstnanosti, typy, mzda:

 

MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI-je podíl nezaměstnaných, kteří aktivně o nalezení zaměstnání usilují a

                                                       jsou schopni to prokázat, na ekonomicky aktivním obyvatelstvu vyjádřený

                                                       v procentech

 

Nezaměstnanost rozlišujeme na:

a)dobrovolná nezaměstnanost-zahrnuje lidi v produktivním věku, kteří o získání práce neusilují

b)nedobrovolná nezaměstnanost- zahrnuje nezaměstnané, kteří o získání práce aktivně usilují nebo se na práci

                                                      systematicky připravují

 

Základní typy nezaměstnanosti:

frikční nezaměstnanost- jedná se o krátkodobou nezaměstnanost spojenou s plynulým

                                          přecházením z jednoho zaměstnání do jiného;je způsobena nedokonalou

                                          mobilitou pracovních sil, nedostatečnými informacemi o pracovních

                                          příležitostech apod.

strukturální nezaměstnanost- je způsobena strukturálními změnami v národním hospodářství

                                                   souvisejícími zejména s technickým pokrokem a změnami preferencí

                                                    spotřebitelů

cyklická nezaměstnanost-jedná se o nezaměstnanost, která vzniká v recesi, jež je sestupnou fází

                                             Hospodářského cyklu;ve vzestupné fázi opět zaniká

 

sezónní nezaměstnanost- vzniká v důsledku sezónní povahy některých hospodářských činností

                                              (zemědělství, stevbnictví..)

 

MZDA-je cennou práce, z pohledu zaměstnance je odměnou za práci a z pohledu firmy je nákladem

 

Formy mezd:

mzda časová-(plat)-se vypočítává jako součin počtu odpracovaných hodin a hodinové sazby,

                                   Která je obvykle stanovena v pracovní smlouvě

 

mzda úkolová- se vypočítává podle skutečného výkonu a stanovené sazby na jednotku výkonu,

                            která se stanoví pomocí technicko-hospodářských výkonových norem stanovených

                           jako norma času(udává potřebný čas na určitou pracovní operaci) nebo

                            norma množství( udává množství operací za časovou jednotku, zpravidla za hodinu)

 

Hrubá mzda-používáme pro označení mzdy před zdaněním

Čistá mzda-je vyplácena zaměstnancům po odečtení daně z příjmu a dávek sociál. Zabezpečení

 

 

Hospodářská politika státu:-stát-jeden z ekonomických subjektů tržní ekonomiky, zasahuje do ekonomiky,

                                                když trh neplní své funkce (selhání trhu), soubor opatření,pravidel, jimiž

                                                stát usměrňuje vývoj ekonomiky

 

zejména v oblastech- veřejné statky a služby (školství, zdravotnictví..,obrana,..)

                                   negativní externality (ochrana životního prostředí)

                                   monopol(Telecom(dnes už Telefonica),České dráhy-oligopol-několik prodejců se

                                                  „domluví“ na cenách-benzínky,kartelové dohody, nedostatečná konkurence,

                                                   nevýhodné pro spotřebitele-pod dohledem antimonopolního úřadu)

 

hlavní cíle-vysoká zaměstnanost,nízká inflace, ekonomickou situaci sleduje podle ukazatelů- obchodní

                 bilance,inflace,nezaměstnanost,HDP, inport, export

 

Vychází z teoretické koncepce 2 základních typů hospodářské politiky:

 

1.)Keynesiánství-(Meynard Keynes –britský ekonom,1938-Obecná teorie úvěru, peněz)

                           -státní zásahy do ekonomiky jsou nutné, tržní ekonomika je nestabilní a cyklická, zdůrazňuje roli

                             fiskální politiky, zastoupena levicí, snaží se o zmírnění výkyvů(daně apod.)

                            -ve 30.-70. letech 20.století jako reakce na hospodářskou krizi

 

2.)Konzervativní,neoklasická-70.léta-nahradila keynesiánství, trh sám vytváří optimální podmínky pro vývoj

                                                  ekonomiky=autoregulace tržního hospodářství, stát nemá zasahovat (=volná

                                                  hra tržních sil),protože jeho zásahy jsou zdrojem nerovnováhy, má k ní blíže

                                                 pravice, zdůrazňuje momentální politiku

                                                -v praxi prolínání obou

 

Nástroje hospodářské politiky:

a) monetární=peněžní a úvěrová-stát ovlivňuje množství peněz v oběhu a výši úrokových sazeb (dostupnost peněz v ekonomice)

-ČNB realizuje-diskontní sazbou, operacemi na volném trhu, stanovení výše Povinných minimálních rezerv

vede 2 protikladné politiky: restriktivní- málo peněz v ekonomice, velké úroky-nutnost přiškrtit   ekonomiku

opak: Prorůstová neboli expanzivní politika

 

 b) fiskální=rozpočtová:ovlivňování ekonomiky pomocí, prostřednictvím státního rozpočtu:

                    -schodkový,deficitní-nutné nastartování ekonomiky, dodat jí prostředky v období hospodářské recese

                                                     s cílem snahy stimulovat hospodářský růst

Prorůstová neboli expanzivní politika = snaha oživit hosp. skrze stranu poptávky: a) státní zakázky, b) snižování daní

 

                    -přebytková-když lze určitou část peněz uschovat, nevyužít: restriktivní

 

     -český rozpočet-momentálně zadlužený státu každý rok v podobě cca stomiliardových schodků

 

c)důchodová politika-pomocí ovlivňování cen a mezd, je zaměřena proti inflaci, na stabilizaci cenové hladiny,

                                     obecné tendence k deregulaci(narovnání, vyrovnávání cen)-stanovuje maximální

                                     přírůstek mezd apod..

                                    -má řadu podob: minimální mzda, mzdový tarif,maximální nominální přírůstek mzdy,

                                    -organizuje jednání mezi odbory, zaměstnavateli a státem= tripartita

 

d) obchodní politika-zaměřena na vyvážený, rovnovážný vztah ekonomiky k zahraničí

 

                     -liberální-usnadňuje mezinárodní obchod, pohyb osob, věcí, odstranění bariér

                     -protekcionizmus-(ochranářská politika):stát omezuje mezinárodní obchod, snaží se ochránit, domácí

                                                  výrobce,zvýhodnit domácí produkty na úkor zahraniční konkurence

-žádný stát nemá čistě liberální politiku, má určitá omezení v podobě ochranářské politiky:

     Clo-poplatek vybíraný státem při přechodu zboží přes hranice

     Dovozní kvóta-množství, kolik čeho se může do země dovést bez poplatku