14 - Politologie - státoprávní teorie

od Michaely Mejdrové

 


 


 

  1. POLITOLOGIE JAKO VĚDA, DĚJINY POLITOLOGIE

     

  • politologie (z řeckého politiké= umění spravovat obec, stát)

  • = vědecká disciplína zabývající se studiem politiky, politických teorií, politické moci a jejím uplatňování

  • předmětem politologie je moc = nástroj k prosazování politických zájmů, k fungování státu, politické teorie a ideologie, politické strany...

  • politologie se orientuje třemi směry :

     

    ■ normativní : na politickou realitu aplikuje metody filozofie, zahrnuje hodnotové soudy (stanoví co by mělo být)

    ■ deskriptivní (pozitivní) : popis politických jevů a procesů, umožňuje říci, jaká je politická skutečnost

    ■ predikativní (prognostická) : umožňuje předpokládat vývoj politické reality


 

  • politologie souvisí s dalšími společenskovědními obory, např. :

     

    ◊ s filozofií – politologie se z ní vyčlenila a převzala některé její metody, např.metoda vyjasňování pojmů, vznik státu

    ◊ se sociologií – např.:sociální složení politických stran, volební chování, moc ...

    ◊ s historií – politické myšlenky a události jsou podmíněny historickými událostmi

    ◊ s ekonomií – např.politická rozhodnutí ovlivňují ekonomickou situaci ...

    ◊ s právní vědou – znalost práva je pro politologii nepostradatelná

    ◊ s psychologií – analýza politického chování lidí, osobnosti politiků (jejich postoje, podněty …)


 

=> DĚJINY POLITOLOGIE :


 

  • antické politické myšlení bylo součástí filozofie, první antičtí myslitelé reagují na vznik a problémy polis => sofisté, Sokrates, Platon (spis Ústava – pokusil se vyložit politickou teorii), Aristoteles (spis Politika – roztřídil tehdejší známé státy podle typů ústav)

     

  • ve středověku bylo politické myšlení pod vlivem křesťanství a teologie, díky feudální monarchii byla většina lidí vyloučena z účasti na politickém životě => v období renesance klesla závislost politického myšlení na církvi

  • Niccolo Machiavelli – nejvýznamnější renesanční filozof zabývající se politickou vědou, *Vladař

     

  • výrazný vývoj politického myšlení přinesl novověk – vzrůstá role světského státu, posiluje se role jedince v politickém

    životě, objevují se teorie lidských práv (doba osvícenství a Velké francouzské revoluce)

     

  • Thomas Hobbes a John Locke – představili tzv.smluvní teorii státu (=stát vzniká jako výtvor racionálně myslících jedinců, kteří se rozhodli hájit svá práva společně)

  • u Locka je výsledkem uzavření smlouvy konstituční monarchie a u Hobbese absolutní stát

  • poprvé se zde objevuje zásada dělení moci


 

  • Charles de Montesquieu – představitel fr.osvícenství, rozdělil moc na zákonodárnou, výkonou a soudní

  • Jean Jacques Rosseau - *O společenské smlouvě – vliv na demokracii, právo národů na sebeurčení, kritika soukromého vlastnictví

  • Immanuel Kant


 

  • 19.a20.století – v souvislosti s modernizací a průmyslovou revolucí se objevují řady problémů a otázek => radikální teorie socialismu a komunismu => chtějí vyřešit špatné ekonomické postavení nižších vrtev

  • prosazuje se všeobecné volební právo

  • objevují se nedemokratické režimy, které zneužívají masovou politiku


 

●Karl Marx

  • svrhnutím kapitalismu chtěl vybudovat beztřídní společnost prostřednictvím diktatury proletariátu

●John Stuart Mill

  • anglický obhájce lidské a občanské svobody, prosazoval rozšíření volebního práva, stavěl se proti příliš silnému státu

●Max Weber

  • protiklad k marxismu, kapitalismus je podle něho výsledek toho, jak lidé rozšiřují svůj majetek svěřený bohem

●Hannah Arendtová

  • věnovala se teorii a srovnávání totalitních režimů


 


 

  1. ZÁKLADNÍ POLITICKÉ IDEOLOGIE


 

=> Ideologie:

  • soustava idejí, teorií a názorů vyjadřující postoje a cíle určité sociální skupiny, zabývá se problémy společnosti a státu

  • mají 4 základní fce : vysvětluje politické jevy a události, co je dobré a co špatné = hodnotový systém, pocit sounáležitosti k určité sociální skupině, politický program a cíle


 

□ Liberalismus

  • z lat.libertas = svoboda

  • formoval se hlavně v Anglii od 17.století

  • klade důraz na svobodu a individualitu jedince; stát by měl plnit pouze fci ochrany svobody a majetku občana a zachování vnitřního řádu (tzv.minimální stát)

  • vládní forma = parlamentní demokracie => občané se v ní podílejí na správě veřejných věcí prostřednictvím svobodně vytvořených organizací, diskuse a rovného hlasovacího práva


 

□ Konzervatismus

  • z lat.conservare = zachovat

  • směr vznikl v 18.stol.jako projev obavy před revolucí a změnou politických režimů

  • nejvíce se prosadil např.v 80.letech 20.stol.(M.Thatcher ve VB, R. Reagan v USA)

  • preferuje tradiční hodnoty a osvědčené principy života společnosti


 

□ Socialismus

  • z lat.socialis = společenský

  • politická a ekonomická koncepce vedená ideálem spravedlnosti a bratrství

  • snahou je podřídit jedince společnosti za účelem obecného dobra nad individuálním zájmem

  • moderní socialismus vznikl jako reakce na modernizaci, průmyslovou revoluci a její důsledky (špatné podmínky dělnictva)

  • nejvýznamnějším teoretikem se stal Karl Marx


 

□ Komunismus

  • z lat.communis = společný

  • základní myšlenkou je sociální rovnost a beztřídní společnost, v níž není potřeba státu jako utlačovatelské instituce


 

□ Nacionalismus

  • z lat.natio = kmen, národ

  • základní hodnotou je národ, který má nadřazenou pozici nad ostatními hodnotami

  • klíčová je myšlenka, že každý národ by si měl politicky vládnout sám

  • moderní nacionalismus se formuje v průběhu 19.století v souvislosti s modernizací


 

□ Fašismus

  • z lat.fascis = sjednocení

  • nedemokratická forma vlády, jejíž základem je uctívání státu, jednota …

  • poprvé uplatněn v It.roku 1922 B. Mussolinim, v meziválečném ob.se vyvinul i něm.nacionální socialismus (nacismus)


 

□ Rasismus

  • snaha legitimovat biologické nerovnosti mezi lidmi => zvýhodňování jedné rasy před druhou => diskriminace „nižší“ rasy spočívá v nerovnosti před zákonem, nižší mzdě za stejnou práci …

  • velkého rozměru nabyl rasismus zaměřený proti černošskému obyvatelstvu v USA


 

□ Anarchismus

  • z řeckého anarchia = bezvládí

  • zrodil se v 19.století na půdě vznikajícího dělnického hnutí

  • odmítá jakoukoliv formu autority, státní moc i právní řád

  • hlásá neomezenou svobodu jednotlivce, spravedlivé rozdělování hmotných statků a doborvolné rozhodování

  • k dosažení svých cílů používá i násilí => inspiruje i některé teroristické skupiny


 

□ Environmentalismus

  • z angl.environment = prostředí

  • zabývá se vztahy mezi společností a přírodou

  • usiluje o změnu společenských, ekonomických a politických mechanismů, které brání snahám o ochramu ŽP


 

□ Feminismus

  • vznikl na konci 19.století a zaměřoval se na získání volebního práva pro ženy

  • ideologie ženského hnutí, které prosazuje společenské, politické a ekonomické zrovnoprávnění s muži


 


 

  1. STÁT A NÁROD


 

  • v primitivních společnostech s rodovým řízením se vztahy mezi příslušníky řídili morálkou a zvyklostmi => jakmile se společnost rozrostla a sociálně rozvrtvila => bylo nutné vytvořit nové uspořádání = stát


 

  • STÁT = forma politické organizace, která sdružuje obyvatele určitého území v právní celek

  • znaky každého státu jsou : organizace státu, právo, území, obyvatelstvo a státní suverenita


 

  • Vnitřní fce státu = bezpeční (zajištění bezpečnosti ob.), právní (respektování právního řádu), ekonomická, sociální (zajištění ob.v nemoci, stáří...), kulturní (péče o kulturní dědictví …)

  • Vnější fce státu – zajištění vztahu s dalšími státy (diplomacie), regulaci zahraničního obchodu, obrana území před případným napadením


 

  • NÁROD = společenství a sounáležitost občanů, lidí se společnou národností, hlásicích se ke stejným tradicím a zájmům

  • vzniku národa předchází etnická jednotka = národnost => společný jazyk, víra, zvyklosti, příslušnost k určitému národu


 


 

  1. TEORIE VZNIKU STÁTU, TYPY A FORMY STÁTU, PRÁVNÍ STÁT


 


 

=> TEORIE VZNIKU STÁTU


 

  • nejčastěji je vysvětlován tzv.teorií smluvní => stát vznikl smlouvou mezi lidmi, každý občan se zřekl suverenity ve prospěch celku


 

◘ teorie náboženská = vychází z božského původu státu, stát vznikl a existuje jako boží vůle


 

◘ teorie patriarchální = stát vznikl postupným rozšiřováním rodiny, moc monarchy odpovídá moci otce nad rodinou


 

◘ teorie teokratická = zakládá se na tezi božského původu panovníka


 

◘ teorie mocenská = inspirována přírodou, chápe stát jako vládu silnějšího nad slabšími


 

◘ teorie násilí = vysvětluje stát jako produkt uplatnění síly


 


 

=> FORMY STÁTU

     

  • dána několika složkami : forma vlády, politickým režimem a státním zřízením

  • FORMA VLÁDY = způsob organizace státní moci

     

  • dělí se na demokratické a nedemokratické

     

  • v nedemokratických státech se na moci podílí jen úzký okruh osob nebo dokonce jedinec

    ▪ aristokracie = vláda privilegovaného stavu, šlechty

    ▪ plutokracie = v.úzké skup.bohatých

    ▪ oligarchie = v.privilegované vrstvy magnátů

    ▪ monokracie = vláda jedince, samovládce, diktátora

    ▪ sofokracie = vláda moudrých

    ▪ timokracie = vláda bohatých

    ▪ technokracie (v.techniků), meritokracie (v.nejschopnějších), byrokracie(v.úředníků), ochlokracie (v.lůzy)

  • vyhroceným stupněm nedemokratické diktatury = totalitní režimy = cílem je úplná kontrola nad každodenním životem a neomezené řízení společnosti


 

  • v demokratických režimech platí ústavní řád a základní lidská práva a svobody, státní moc se odvíjí od občanů


 


 

=> TYPY STÁTU


 

    = jednotlivé druhy státního zřízení

  • historické podmínky prosazování demokracie se odráží v různých typech států :


 

◌ Monarchie

  • zaručuje doživotní a dědičnou vládu jednoho panovníka

  • vzhledem k tomu, jakou moc ve svých rukou soustředí rozlišujeme :

     

    ▫ absolutní (neomezená) – panovník má veškerou výkonnou moc

    ▫ konstituční (omezená) – panovník je omezen pravomocemi dalších státních orgánů


 

◌ Republika

  • z lat.res publica = věc veřejná

  • státní forma, ve které neexistuje panovnický dědický řád a jejíž představitelé jsou voleni pouze na základě ústavy

  • znakem moderní republiky je také rozdělení na 3 složky státní moci


 

    ▫ parlamentní republika – vedoucí postavení má parlament, který je složený z poslanců více stran, podle role a pravomocí

    premiéra se odlišují jednotlivé varianty parlamentní republiky (např.kancléřská)

    ▫ prezidentská republika – v čele je prezident, který plní zároveň i úkoly moci výkonné


 


 

  • územní struktura státu = úřední a místní orgány vykonávají státní moc v příslušných částech území, na které je stát členěn


 

◊ Unitární stát = jednotný, s jedinou vládou, jedinými zákony a jediným občanstvím na celém území státu

◊ Federace = složený (spolkový) stát, stát vzniklý spojením více států, které se vzdaly své suverenity ve prospěch státu, jednotlivé

části mohou mít vlastní ústavu a zákony, ale federace mívají společnou zahraniční politiku, měnu …

◊ Konfederace = volné smluvní sdružení samostatných států, které úzce spolupracují v některých oblastech – např.:pro zajištění

obrany, zahraničního obchodu, měny … (např. Commonwealth)


 

  • podle rozvržení výkonu moci dále na :


 

    □ centralizované = moc je soustřeďována v jednom centru, nadřízený orgán řídí orgány podřízené

    □ decentralizované = stát dává centrálním orgánům menší pravomoci a působnost, je posílena samospráva (Švýcarsko)


 


 

=> PRÁVNÍ STÁT


 

  • je takový stát, v němž je vztah mezi občanem a státem vymezen pomocí práva

  • právní řád stanoví i pravidla chování státních orgánů, aby nemohla být jejich moc zneužita proti občanům

  • podle ideje právního státu stát slouží občanovi a nikoliv naopak

  • stát je vázán ústavou, zákony, dalšími právními akty a demokratickými principy

  • zárukou fungování právního státu jsou nezávislé soudy


 


 

  1. PRÁVNÍ ZÁKLADY STÁTU, HISTORIE ČESKÉ STÁTNOSTI


 

=> PRÁVNÍ ZÁKLADY STÁTU


 

□ ÚSTAVA (=konstituce) – právní akt nejvyšší právní síly, ostatní právní normy mají z ústavy vycházet a být s ní v souladu

□ LIDSKÁ PRÁVA – práva fyzických osob, která vyplývají z pouhé příslušnosti k lidskému rodu


 


 


 

=> HISTORIE ČESKÉ STÁTNOSTI


 

○ 9.a poč. 10.stol.

  • prvním útvarem, který lze označit jako ranou formu státu = Velkomoravská říše

  • po zániku VM se státní vývoj přesunul do přemyslovského knížectví ve středních a západních Čechách

  • centrem byla Praha


 

○ rok 995

  • roztříštěné území definitivně sjednotili Přemyslovci => Přemyslovský stát spojoval území Čech a Moravy


 

○ přelom 12.a 13.století

  • díky vývoji se stabilizovala královská moc

  • za vlády Přemysla Otakara I.byla českým panovníkům potvrzena královská dědická moc (1212 Zlatá bula sicilská)


 

○ 14.století

  • vláda Karla IV. - právně scelil české soustátí do útvaru nazvaného země Koruny české


 

○ 1458

  • prvním zvoleným panovníkem, bez ohledu na ujednání či dynastijský původ, byl Jiří z Poděbrad

  • krále volili zástupci českých stavů, které musel respektovat


 

○ 1526

  • volbou českých stavů nastoupili na takřka 400 let na trůn Habsburkové

  • země Koruny české byly až do roku 1918 součástí soustátí, které tvořily ještě rakouské země, Uhry a další území


 

○ 1.světová válka (1914 – 1918)

  • za vytvoření suvereního českého státu bojoval v emigraci T. G. Masaryk => našel podporu v tajné organizaci Maffie vedené E. Benešem => 1916 vytvořili společně se Štefánikem Československou národní radu = hl.orgán proti odboje

  • 28.10.1918 – vyhlášena samostatnost českého státu, o dna dny později se Martinskou deklarací připojilo Slovensko

  • 1918 – 1938 = období první republiky


 

◌ 30.léta 20.století

  • na počátku 30. let se dostal v Německu k moci Hitler => požadavky na odstoupení pohraničí

  • 29.9.1938 – Mnichovská dohoda – N. Chamberlain (VB) , E. Daladier (Fr.), A. Hitler (Něm.), B. Mussolini (It.)


 

◌ 1.10.1938 – 15.3.1939 = období druhé republiky


 

◌ od března 1939 = Protektorát Čechy a Morava


 

◌ 2. světová válka 1939 – 1945


 

◌ 1946 – v parlamentních volbách zvítělizili komunisté => nová vláda v čele s K. Gottwaldem => autoritativní vláda, proces znárodňování, zasahování do všech oblastí života


 

○ 60.léta = snaha o demokratizaci života => potlačeno 21.8.1968 (vpád vojsk Varšavské smlouvy) => normalizace => mohutná vlna emigrace


 

○ 17.11. 1989 = studentská demonstrace (výročí 50 let od uzavření VŠ nacisty) = Sametová revoluce


 

○ 1.ledna 1993 = vznik dvou suverenních států – ČR a SR


 


 

  1. HLAVNÍ KONTROLY STÁTNÍ MOCI


 


 

  • základní formy demokracie jsou přímá a nepřímá (zastupitelská


 

=>Přímá demokracie :

  • založena na přímé účasti občanů na rozhodování o věcech veřejných

  • existovala v antickém Řecku, dnes vzhledem k početnosti obyvatelstva je toto pojetí neuskutečnitelné


 

=> Nepřímá demokracie :

  • nejčastěji využívanou formou jsou volby

  • občan přenese svůj podíl na moci na svého zvoleného zástupce

  • je liberální = zaručuje občanovi dodržování lidských, občanských a politických práv a svobod


 

□ rovnost = každý může být vybrán do veřejné fce a ve volbách má rovnoprávný hlas

□ pluralita = možnost výběru mezi různými politickými subjekty

□ dočasnost = moc je zvoleným zástupcům svěřena dočasně

□ kontrola = moc je pod kontrolou parlamentu a kontrolních orgánů

□ většinový princip = platí to, co rozhodne většina


 


 

  1. DĚLBA STÁTNÍ MOCI


 

MOC :

  • možnost ovlivňovat a působit na společnost tak, aby nejednala dobrovolně

  • k dozažení lze použít : právo, násilí, autoritu

  • v dem.státech vzniká politickým výběrem ob.ve volbách

STÁTNÍ MOC

  • pomocí práva a dovolených forem násilí zabezpečuje ekonomické, soc., polit., kultur.atd.hodnoty

  • legalita (=zákonnost) = dodržování státem daného právního řádu a ústavy

  • legitimita = nepsané oprávnění pro činy státní moci + jejich dobrovolné přijetí ob.


 

=> SLOŽKY STÁTNÍ MOCI

  • princip rozdělení státní moci zaručuju demokracii a zároveň, že stát.moc nebudezneužita proti ob.

  • Tento princip se objevil v dílech Johna Locka a u Charlese de Montesquieua


 

Moc Zákonodárná (legislativa)

  • má ve své pravomoci vydávání zákonů

  • tvoří ji zpravidla zastupitelský sbor = parlament

 

Moc výkonná (exekutiva)

  • vykonává běžnou právní agendu v rámci platných zákonů

  • většinou ji představuje vláda a hlava státu (prezident, panovník)


 

Moc soudní (jurisdikce)

  • kontroluje dodržování zákonů, případně zákony závazně interpretuje

  • je vykonávána soustavou soudů


 

=> Systém brzd a rovnováh

  • doplnění principů státní moci => jednotliv složky jsou od sebe odděleny tak, aby se navzájem vyvažovaly a omezovaly

  • např.: právo hlavy státu vrátit parlamentu přijatý návrh zákona k novému projednání (suspenzivní veto), právo udělit milost, právo ústavního soudu zrušit zákon, který odporuje ústavě …


 


 

Mezinárodní vztahy jako věda – organizace, globalizace, občanská společnost


 


 

  • vztahy mohou být vojenské, politické, kulturní, právní, ekonomické, diplomatické

     

  • věda o mezinárodních vztazích se zabývá nalézáním co nejvhodnějších prostředků pro organizaci vztahů mezi lidmi, společnostmi, vládami a ekonomikami

  • jako samostatná disciplína se objevuje od poč. 20.stol.

  • Má spojitost s : mezinárodním právem, světovou ekonomií, politologií

  • subjekty mezinárodních vztahů = suverenní státy


 

  • integrace = proces prohlubování spolupráce mezi jednotlivými státy z hlediska hospodářství, politiky, práva, bezpečnosti, např.: OSN, EU


 

=> ORGANIZACE

  • konec 19.stol. - rozvoj mezinárodních organizací


 

Existují dvě formy mez.vz.:


 

A) Na základě mezinárodních dohod a smluv

  • obsahují přesné formulace

  • bilaterální(mezi 2 státy) X multilaterální (více států)


 

B) Mezinárodní organizace

  • vyšší forma spolupráce mezi státy

  • státy podstupují část svých pravomocí společ.orgánům

  • spolupráce států je trvalá a na rozdíl od smluv a dohod se neustále vyvíjí

  • regionální (jen některé části světa) X globální (celosvětově, většina států je členy)


 

  • každá mezinárod.smlouva nebo členství v mezinárod.organizaci musí být schválena vládou a následně RATIFIKACÍ zákonodárným sborem a hlavou státu


 

=> GLOBALIZACE

    = týkající se celého světa

  • proces, který narušuje zavedený model moderní politiky