13 - Základy sociologie
Martina Seidlová
1.Sociologie jako věda:
Sociologie = věda, která se snaží podat celkový obraz společnosti (společenských
jevů a vztahů), její struktury a zákonitosti jejího vývoje.
Snaží se formovat obecně platné principy společenského vývoje a poznat
pravidla života sociálních skupin.
- z řeckého societas=společnost a logos= rozum, věda
Sociologie - věda o společnosti, ostatní společenské vědy zkoumají pouze jeden aspekt společnosti,sociologie naopak zkoumá společnost jako celek, zajímá ji vlastně vše, co souvisí se společností, hledá mezi jevy vzáj. vztahy
Protosociologie: období existence zájmu o společnost v rámci filozofie před vlastním vznikem sociologie.
Předmětem zájmu sociologie je tedy společnost
Dějiny sociologie:
-Sociologie jako samotná vědní disciplína vzniká v první polovině 19.století ve Francii
-Za jejího zakladatele je považován Auguste Comte, který dal tomuto vědnímu oboru název,
původně tento obor nazval sociální fyzikou a členil ji na sociální statiku a sociální dynamiku
Auguste Comte
-studoval astrologii,fyziku, matematiku
-každá věda má svojí filosofii-Comte rozlišoval-a)spol.statika(společnost v určitém okamžiku, např. mravní jednání)
b)společenská dynamika(vše,co společnost
ovlivňuje, mění)
4. Z dějin sociologie:
19.století-sociologie vznikla v kontextu převratných hospodářských a sociálních změn na
na začátku 19.století-zejména pod vlivem Velké francouzské revoluce
a průmyslové revoluce v Evropě
- oddělila se od filosofie, která již nedokázala uspokojivě odpovídat na některé palčivé otázky (např. jak vrátit řád do života společnosti) a hledat řešení řady společenských problémů
●Počátky sociologie spojujeme se jménem fr. filosofa Augusta Comta, který sociologii jako
vědu o společnosti v roce 1837-poprvé pojmenoval v díle-Kurz pozitivní filosofie
●historicky další etapou vývoje sociologie je organicistický směr(evoluční teorie), který
vychází z předpokladu, že společnost je obdobou biologického organismu
-Hlavním představitelem tohoto směru byl-Herbert Spenser(1820-1903)
-Angličan, teorie evoluce (chápe společnost jako organismus, který se potupně vyvíjí od jednoduchého ke složitému)
-2.pol.19.stol.-20.stol.-mezi nejvýznamnější představitele sociologického uvažování tohoto
období patří Durkheim, Marx, Weber
Karl Marx: sociolog, ekonom, pomocník Engels, vytvořil teorii třídního
boje: ve společnosti koexistují vždy dvě třídy, které stojí proti sobě a neustále jsou spolu v konflitku (otrok/pán, feudál/poddaný, buržoazie/ proletariát)
- . Společenská nerovnost těchto tříd je založena na soukromém vlastnictví výrobních prostředků (třída vlastníků X nevlastníci). Plánoval revoluci, která násilně zruší soukromé vlastnictví, tradice a nastolí beztřídní společnost
Émile Durkheim: Francouz, autor teorie dělby práce, (dělba práce = mírové vyřešení boje o život , který jí předcházel)
Vilfredo Pareto: Ital, autor Teorie elit: zdůrazňuje důležitost existence
několika lidí, elity, která ovládá ostatní- masy, přispěl i k rozvoji ekonomické teorie
Max Weber: Němec, zabýval se problematikou moci, politiky, byrokracie
ČESKÁ SOCIOLOGIE:
- jejím zakladatelem je T.G.Masaryk ( spis Sebevražda, Česká otázka- sledoval vývoj českého národa od počátku dějin)
pokračovatel Edvard Beneš; Inocenc A. Bláha. Současná: , sociální ekolog Jan Keller, sociolog rodiny Ivo Možný, profesor UK a známý teoretik Miloslav Petrusek, feministka Jiřina Šiklová atd.
Dejte si dějiny sociologie dohromady, jsou tu min. na dvou místech, spojte si to s bodem 4. Stejně tak „předmět sociologie“, takto je to roztahané a tudíž nepřehledné!!
-v obecném slova smyslu je předmětem zkoumání sociologie společnost a její struktura
-nálezy společenských věd mají pouze omezenou platnost a pravděpodobnostní charakter (nikoli jistotní. Co to znamená? 1) omezená platnost: společnosti jsou na rozdíl od
přírodního světa odlišné->liší se svou kulturou, svými institucemi, jsou jinak sociálně organizovány
a mají odlišnou sociální strukturu -sociologické závěry mohou platit pouze ve společnostech, z nichž pocházejí a nelze je vztahovat
i na jiné společnosti nebo kultury(platnost přírodních věd je jednoznačná, např.: kámen díky
zemské přitažlivosti padá k zemi, ať jsme v české nebo islandské společnosti)
2) Pravděpodobnostní charakter
Pravděpodobnost=že něco nastane, ale nastat to nemusí. Mohu např. říci: s takovou a takovou pravděpodobností v ČR poroste porodnost v letech …, nikoli 100% poroste porodnost. Nebo:
rozvodovost pravděpodobně souvisí s nižším vzděláním, ale nemohu říci, že vždycky souvisí s…..
Situace se stále vyvíjí a vědec nemůže mít všechny příčiny pod kontrolou a vše předvídat, ani jeho
výzkum nemusí přinést vždy zcela platné a spolehlivé poznatky
-Sociologie úzce souvisí s ostatními společenskými disciplínami, např.:
●s filosofií-mají společnou orientaci na člověka a podmínky jeho života
●s historií-celé společenské dění probíhá v historickém kontextu
●s ekonomií-ekonomický život je podstatnou složkou společenského života
●s psychologií- psychiku jednotlivců do značné míry formuje společenské okolí psychické potíže mají
často sociální souvislost
●se sociokulturní antropologií-obě vědy se zabývají kulturou a společenskými institucemi
●s politologií – politický systém je součástí sociálního, politika = správa veřejných věcí
●s ekologií-ekolog. problémy se v současném světě stávají zásadními společenskými problémy.
Sociologické pojmy:
-osobnost(jedinec)
-socializace(utváření osobnosti jedince a začleňování do společnosti)
-mikro sociální skupina(rodina, třída)
-makro sociální skupiny(stát, církev, národ)
Funkce sociologie:
- poznávací (něco nového zjistíme, popíšeme, pochopíme, vysvětlíme )
- sociotechnická (aplikace poznatků pro praktický život)
- ideologická (kritika nebo obhajoba zjištěných skutečností, to je vždy do určité míry subjektivní a proto tuto funkci někteří sociologové zapovídají, např. Max Weber)
2. Předmět sociologie:
-nejznámější vymezení předmětu sociologie pochází od francouzského sociologa
Émila Durkheima a německého sociologa Maxe Webera
Émile Durkheim
-definoval soc. jako vědu o sociálních faktech.
-sociální fakta jsou vymezena dvěma podmínkami►jsou vůči člověku vnější
►působí na člověka nátlakem
-jeho vymezení předmětu sociologie se nazývá sociologický realismus
Max Weber
-definoval soc. jako vědu o sociálním jednání
-sociální jednání je definováno 2 podmínkami►je to smysluplné jednání, obvykle zaměřené
na určitý cíl
►je orientované na druhé lidi
-v současné sociologii se Durkheimovo a Weberovo vymezení předmětu sociologie ve většině případů kombinuje, protože to jsou 2strany jedné mince
-lidé jsou při svých každodenních činnostech sice ovlivňováni stávajícími institucemi(soc.fakty),
nicméně právě svým jednáním tyto instituce udržují v chodu, potvrzují jejich platnost, ale také
proměňují jejich povahu(sociální jednání)
3. Metody sociologického výzkumu:
-ke zkoumání odpovědí, které souvisejí se sociálními a sociologickými problémy, sociologie
používá 2 výzkumné strategie:
KVANTITATIVNÍ VÝZKUM KVALITATIVNÍ VÝZKUM
Omezený obsah informací mnoho informací
o mnoha jedincích o malém počtu jedinců
redukce počtu pozorovaných proměnných redukce počtu
a redukce počtu sledovaných vztahů sledovaných jedinců
mezi těmito proměnnými
snadná generalizace na populaci, problematická a někdy i nemožná
měřitelná validita (platnost) generalizace na populaci
Kvantitativní výzkum
-znamená testování pravdivosti nebo nepravdivosti dopředu vytvořených hypotéz na velkém
vzorku respondentů (tázaných)-např.-méně vzdělaní lidé se častěji rozvádí
-pokud zvolíme kvantitativní přístup výzkumu, tak si zformujeme hypotézu, která říká, že se
vzrůstajícím vzděláním klesá rozvodovost
-v této hypotéze jsou dvě proměnné-rodinný stav člověka a vzdělání
-tyto proměnné umístíme do dotazníku, který distribuujeme vybranému vzorku lidí, a poté na
získaných datech ověřujeme platnost nebo neplatnost tohoto tvrzení
-nic více než zjištění platnosti nebo neplatnosti dopředu zformulovaného tvrzení nám
kvantitativní výzkum nedokáže poskytnout
-poskytuje to velmi dobře, spolehlivě a s platností pro společnost, která odpovídá vybranému
vzorku lidí
Metody kvantitativního výzkumu:
●standardizované pozorování-zaměřené a dobře plánované vnímání vybraných jevů, vše se pečlivě a systematicky zaznamenává
●dotazování a to buď technikou: rozhovoru-informace jsou získávány v přímé interakci s respondentem
nebo technikou dotazníku (častěj dotazník- respondent odpovídá písemně na otázky v tištěném formuláři
●analýza dokumentů- analýza jakýchkoliv dokumentů nevytvořených za účelem výzkumu
(psané dokumenty i jiné materiální stopy lidského chování)
Kvalitativní výzkum
-má jinou logiku
-nejde o testování hypotéz, ale o hledání motivů, které stojí za jednáním lidí, a hledání významů,
jež lidé přisuzují okolním věcem událostem
-u rozvodovosti-může kvalitativní výzkum na základě hloubkových(dlouhých) rozhovorů s
rozvádějícími se lidmi ukázat, co to znamená být rozvedený
-kvalit.výzkum mapuje významy, které lidé svému jednání, okolním věcem nebo událostem
přisuzují
-závěry kvalit. výzkumu jsou pak plastičtější a více se dotýkají zkoumavé skupiny nebo
problematiky, nicméně jejich platnost je omezená pouze na danou skupinu nebo problematiku
-nelze je, na rozdíl od kvantitativního výzkumu, zobecnit na širší populaci, lze je využít pro
Formulaci hypotéz a jejich pravdivost nebo nepravdivost pak můžeme otestovat kvantitativním
výzkumem
Metody kvalitativního výzkumu:
●zúčastněné pozorování- výzkumník se podílí na každodenním životě lidí
●analýza osobních dokumentů- respondentova výpověď o vlastním životě nebo úvaha o
určité události nebo problému(autobiografie, deníky, dopisy..)
●nestandardizovaný rozhovor- rozhovor mezi respondentem a tazatelem, pro který je stanoven
jen velmi obecný plán
-v sociologii se obvykle kvantitativní a kvalitativní výzkum kombinuje, protože každý sociální jev
má jak kvantitativní, tak kvalitativní stránku
-zjištění zaznamenaná na podkladě těchto dvou strategií se potom nevylučují, ale naopak
Doplňují
5. Socializace, sociální učení, komunikace:
SOCIALIZACE:
Lidé: rodí se coby přírodní tvorové a musí se stát členy společnosti
Socializace:- složitý, celoživotní proces, během kterého se člověk (biologická bytost) učí cítit se a chovat se jako člen určité společnosti, kultury, příp. společenské skupiny a subkultury zespolečenštění
- celoživotní proces končící až smrtí jedince
člověk se neustále musí přizpůsobovat novým situacím, učit se je uspokojivě řešit
Resocializace: např. u vězňů, skupin, kde došlo k neoptimální socializaci- nastupuje nový pokus o zařazení člověka do společnosti
Rozlišujeme dva typy:
a) záměrná: výchova, vzdělání
b) nezáměrná: rodiče, filmy, reklamy, knihy, vzor u dospělých
Nebo: 1) primární (první roky dítěte) – nejdůležitější fáze
2) sekundární (člověk už leccos umí a může se kriticky stavět k předkládaným socializačním obsahům)
Základní socializační činitelé: Rodina (hlavní úloha, primární socializace, proto je rodina označována jako primární skupina)
Vrstevníci
Škola
Význam socializace:
a) pro jedince: dává mu možnost žít, orientovat se ve společnosti
- tzv. ,,vlčí děti“: u kterých neproběhla socializace do lidské společnosti, nedokáží se začlenit, např. Mauglí, Tarzan, Kamala a Amala
b) pro společnost: udržování a přetváření hodnot společnosti v dlouhodobějším hledisku, možnost její existence
SOCIÁLNÍ UČENÍ:
Toto heslo lépe zpracujte, nemáte tu podstatu tj. učení se od lidí kolem. Formy sociálního učení: nápodoba (atd., dopracujte)
1.)Vědění a znalosti=kognitivní stránka
- odlišují jednotlivé národy a určují vyspělost společnosti
2.)Normy a chování-př:.Masarykův spis, křesťanské spisy
3.) Materiální statky- artefakty a symboly (sv, Václav, Pražský hrad, státní vlajka..)
4.)Jazyk- odlišuje národy
-každý člověk je vlastně kulturní bytost, protože cítí tradice a kultury národa
Instituce a sociální organizace:
Instituce = standardizovaný způsob uspokojování potřeb běžný v určité spoečnosti a kultuře
-člověk se může chovat institucionálně
-př.:institucí-škola, rodina,sportovní klub,
-organizace-mohou být státní a nestátní
-př.:organizace-stát, soud
Sociálně patologické jevy:
Soc. – patol. je jakýkoli jev, který poškozuje společnost, samotného aktéra a jeho okolí, způsobuje druhým určité utrpení (z lat. pathos = utrpení). Krom všech typů kriminality jsou to také např. prostituce, závislosti, sebepoškozování, záškoláctví, šikana atd.
Sociální deviace = odchylka od sociálních norem, nemusí být vždy patologická! Záleží na typu porušené normy a intenzitě odchylky – kdo z vás občas nechodí pozdě do školy?
vznik deviace: buď je toto chování biologicky podmíněno, nebo, a to spíš, je produktem
socializace: a) teorie nálepkování- kvůli odlišnosti je mu společností dána ,,nálepka“ a
dotyčnému nezbývá nic jiného, než se přizpůsobit- náhoda, vzhled
b) teorie kulturního přenosu formou diferencované asociace: kontakt jedince se subkulturou,
se kterou se snadno ztotožní, i neuvědoměle- parta- s nepřítelem=gang
c)teorie vytěsnění: okolí je vyloučí (xenofobie..)
c) teorie deprivantů: nedosáhli nebo přišli o svou normalitu- smysl v moci, slabá vůle..
Závislosti: 1. drogová: tělesná nebo psychická závislost na periodickém užívání nějaké látky
s psychotropním, povzbuzujícím účinkem, zvyšování dávek, abstinenční syndromy
Gambleři, workholici, alkoholismus, rasismus..
SOCIÁLNÍ STRUKTURA:
Sociální struktura: uspořádání, organizace společnosti, soustava vztahů spojující jednotlivé členy nebo části společnosti dohromady
Horizontální struktura představuje společnost coby sumu jedinců organizovaných do rozličných skupin, žijících na různých místech
Vertikální struktura si všímá společensko-ekonomických nerovností mezi lidmi
Lidé rozdělení do vrstev (vyšší, střední, nižší). S tím souvisí pojmy:
SOCIÁLNÍ STATUS:
- postavení jedince ve společnosti na společenském žebříčku
- vyjadřuje souhrnným způsobem základní postavení člověka ve společnosti
- Sociální status, pozice, má dvě složky:
1. Předem daný, připsaný = Askripce: postavení je člověku připsáno bez ohledu na jeho kvality (Indie- kastovní systém, monarchie, povolání rodičů, černoch má černou kůži, tak je hned špatnej…)
2. Získaný = Výkon: postavení si člověk získává svými kvalitami, převažuje v moderní společnosti
Sociální status ovlivňují tzv. statusotvorné znaky: příjem, vzdělání, atraktivita povolání, vzhled, místo bydliště (v tradičních společnostech to byla např. urozenost, majetek, fyzická síla spod.)
SOCIÁLNÍ MOBILITA:
Sociální status jedince i celých skupin se v některých společnostech může během života měnit, být mobilní – tzv. vertikální sociální mobilita.
Soc. mobilita obecně - přesuny, pohyb lidí ve společnosti
a) horizontální – sociální status se nemění (ale třeba změním bydliště, migrace)
b) vertikální – společenský pád a vzestup = kariéra
- dále můžeme mobilitu dělit na:
a) intragenerační – změny na spol. žebříčku v rámci jedince
b) intergenerační – změny na spol. žebříčku v rodině mezi generacemi (děd-otec- syn)
Lift mobility: (výtah, kanál)- tento pojem zavedl Američan ruského původu sociolog Sorokin
= snaha popsat instituce, jimiž lidé realizují svůj mobilitní vzestup (prostředky: rodina, šéf, politická strana, vyhlášená škola, armáda, církev..)
Společnosti se liší mírou mobility, mobilitních pohybů:
1. společnost uzavřená: s malou až nulovou mobilitou, znemožněna jakákoliv změna v postavení: kasty v Indii - neprostupné,
2. částečně mobilitně otevřená: feudální státy
2. společnost otevřená: moderní, demokratické státy- postavení si získáváme v průběhu života na základě našich kvalit a schopností
SOCIÁLNÍ ROLE: očekávané chování od člověka v určité pozici či situaci
Každý člověk plní řadu sociálních rolí, učí se je v procesu socializace, svou roli si někdy může do určité míry zvolit, vybrat (např. role manželky), některé jsou ovšem připsané a nic se stím nenadělá (ňapř. role dcery). role nejsou absolutně závazné (v případě velkých odchylek ale přichází trest společnosti v podobě výsměchu, nepochopení..), člověk svou roli někdy může i odmítnout, přijmout, případně někdy
dochází k fanatickému ztotožnění
SOCIÁLNÍ NEROVNOST: (VIZ VÝŠE)
1. třídní: Karl Marx: ve společnosti proti sobě vždy stojí dvě antagonistické třídy
- lidé jsou do těchto tříd rozděleni na základě majetku, ekonomických kritérií v prvé řadě vlastnictví výrobních prostředků – 1 třída je má, druhá ne)
- Marx- chtěl revoluci, znárodnění, společně s Engelsem sestavil Komunistický manifest
2. stratifikační: odvozeno z latinského slova stratum=vrstva
tuto teorii zpracoval německý sociolog Max Weber jako reakci na marxistický přístup
- společenské postavení jedince je určeno více kritérii (povolání, příjem, moc..)
- lidé se dělí do více vrstev- nižší
- střední
- vyšší zejména podle vzdělání, liší se i jazykem
Statusový symbol: vlastnictví určitého předmětu, který značí příslušnost k určité vrstvě, v dané době se málokdy vyskytuje, rarita (automobil, počítač, prsten, velký nehet..)
KOMUNIKACE:
Sociální komunikace= je proces, v jehož rámci se sdělují či vyměňují informace,
jedná se o typ sociální interakce
Komunikace se dělí na:
●verbální=slovní komunikace
●neverbální =mimoslovní komunikace (gesta, mimika, tón hlasu,pozice těla apod.)
-Vývoj komunikačních systémů, jejichž prostřednictvím se uchovávají a rozšiřují informace, ovlivnil pokrok lidstva
-Lze rozdělit 5 epoch rozvoje komunikace:
● znamení, signály(když se začala řeč vyvíjet)
● éra mluvení(artikulace)
● písmo
● tisk (vynalezl Guttenberg-1450)
● masová komunikace = komunikace s masami (zpostředkování široké prostřednictvím masových médií -noviny, rozhlas, kino, televize,počítač, internet)
Interakce= činnost ,vzájemné působení lidí (inter-actio)
znaky u masové komunikace: rychlost; jednostrannost - role komunikátora (sdělovatele) a komunikanta (příjemce) nelze vyměnit, příp. jen velmi omezeně. Možná anonymita na obou stranách.
Masová média:
=prostředky masové komunikace
1.)Noviny- 1.noviny-poč. 18.stol, pro širší veřejnost,, pro střed. měšťan.společnost
-u nás 1. noviny-1719-1. Pražské noviny
-Krameriusovy noviny
-sériový tisk novin v Americe 1833
2.)Telegraf- v 80.letech 19. stol v Americe Moorse-morseovka
3.)Telefon- konec 19.stol.Fonograf
-G.Bell (ani telegraf ani telefon nejsou typická masová média!)
4.)Rozhlas- bezdrátové spojení
5.)Rádiové vlny
6.)Kino-Biograf
-1.bratři Lumírové, po pol. 19.stol,obraz beze zvuku
-1.barevný film-Disney- Sněhurka a 7 trpaslíků
7.)Televize- 20.stol
- v Americe 20.-30. léta
-zneužívání televize-komunismus
-u nás-1955-1.vysílač české televize
1960-celorepublikové pokrytí
Proměny kultury:
-kultura se neustále vyvíjí,protože:
1.) technologie-internet-vývoj
2.) akulturace-přijímání nových kultur
3.) asimilace a integrace