01 - Vývoj filozofického myšlení v dějinách

od Kristýny Orságové

 

 

1)VZNIK FILOZOFIE – MÝTUS

Filosofie pochází z řeckého filein=milovat a sofiá=moudrost, doslova láska k moudrosti.

Filozofie je tedy univerzální nauka o celku všeho vsoucího, o bytí světa a existenci člověka, o jeho poznávání pravdy a mravném jednání.

Evropské filozofické myšlení ve smyslu lásky k moudrosti se zrodilo na přelomu 7. a 6. století př. n. l. na západním pobřeží Malé Asie, v Milétu Jako prvním sám sebe nazval filozofem (milovníkem moudrosti) Pythágoras ze Samu,

THAUMA(=divit se) – údiv stojí na počátku tázání, kladení otázek po celku světa, smyslu, úloze člověka: 3 způsoby jakými se člověk snaží odpovědět na otázky, jsou: mýtus, filozofie, náboženství.

·         Předfilozofický postoj:

Vychází z mýtu, člověk se ze světa nevyčleňuje, není mu odcizen. Odcizení mezi námi a světem, které je výsledkem vyčlenění se člověka ze světa, je spojeno se vznikem filozofie.

·         Mýtus

mýtus dává hotové odpovědi. někdy reálné historické jádro -nejdůležitější část mýtu=>Carl Gustav Jung – archetyp

Teoretický postoj člověka ke světu-filozofie:

Vzniká z údivu , který nás vytrhne ze samozřejmosti světa (tedy přirozeného postoje ke světu). Tato cesta je v dějinách antiky nazvána cestou od mýtu k logu.

Základní filozofické otázky jsou:Kdo jsme? Odkud přicházíme? Kam směřujeme?

2)ZÁKLADNÍ FILOZOFICKÉ PROBLÉMY:

1.       ,,Co je bytí?“(bytí jednotlivých věcí, hlavně však bytí světa jako celku)

Otázkou bytí se zabývá- ONTOLOGIE

2.       Vztah mezi světem, jaký je , a světem ¨, jak se nám především skrze naše smysly jeví, co je možné poznat Touto otázkou se zabývá – GNOZEOLOGIE.



 

 

3)FILOZOFICKÉ DISCIPLÍNY, POJMY:
Teoretická filozofie:

a)      Metafyzika(=Ontologie)

(z řeckého meta=před, skrz, za, fyzis=příroda)=> skrze to, co známe z přírody se snažíme dostat za ni. Metafyzika je 1. filozofická disciplína, která se věnuje bytí jako takovému, popř. podstatám a příčinám.(Podle Aristotela je to učení o poslední podstatě jsoucna.)

b)      Ontologie

(z řeckého on=jsoucno ,to co existuje a logos=nauka,slovo)

Zabývá se problémy, co je bytí a jsoucno, hmota, substance(podstata), čas, prostor, konečno, nekonečno, kauzalita, zákonitost, nutnost, vývoj, kvalita, kvantita, rozpor apod.=>zabývá se stejným ,,obzorem“ jako metafyzika (a často se s ní ztotožňuje)

c)      Logika

Logika se zabývá formami a zákony správného usuzování.

d)      Gnozeologie=Noetika(=Epistemiologie)

(z řeckého gnósis=poznání, vědění a logos=nauka, slovo)=>nauka o poznání

Zabývá se problémem zdrojů, podmínek, možností a mezí lidského poznání, též otázkami pravdy, která je cílem každého poznání, a jejího ověřování. Do gnozeologie je v současné filozofii zahrnována hermeneutika-teorie interpretace (vysvětlování, výklad) a porozumění textům.

Především analyzuje následující problémy:

o       Původ poznání (co poznávám)

o       Cesty poznání(jak poznávám-úlohazkušenosti a rozumu v procesu poznání)

o       Možnosti poznání(zda vůbec mohu poznat)

=Noetika

(z řeckého noésis=myšlení poznání =>noein=vnímat) viz gnozeologie

1)       Praktická filozofie:

a)      Etika

(z řeckého éthos=zvyk, obyčej, teorie morálky)=>zabývá se lidským chováním (,,uvnitř“)

Zabývá se otázkami dobra a zla, svobody, mravní odpovědnosti, štěstí, smyslu lidského života, mravními normami a hodnotami. Do etiky je v současné filozofii začleňována také ekoetika (zabývá se etickými problémy ekologie).

b)      Metaetika(=analytická etika)

Snaží se systematizovat a zdůvodňovat etiku

Vzniká uvnitř analytické filozofie. Zabývá se logickým zkoumáním jazyka morálky s cílem objasnit sémantický význam základních mravních pojmům, a také logickou správností etických soudů.

c)      Axiologie

(axios=cenný, hodnotný)

Nauka o hodnotách,(zabývá se hodnotami)

2)       Filozofické disciplíny

Např. dějiny filozofie, filozofie dějin, filozofie náboženství...

Základní filozofické pojmy:

o        Pojem skutečnosti

=>bytí

=>jev

=>existence

=>subjekt

o        Pojem pohybu

o        Pojem prostoru

o        Pojem času

 

4)DĚJINY FILOZOFIE (západní)

Vyjmenovat vždy několik příkladů z I–n:

Antická filozofie (např. Orfismus, Atomismus, Sofismus, Pythágorovci atd.)

Středověká křesťanská filozofie (Patristika, Scholastika)

Renesanční filozofie

Novověká filozofie(Představitelé novověkého racionalismu,Představitelé novověkého empirismu,Osvícenství,Pozitivismus,Pragmatismus atd.)

 

NÁBOŽENSTVÍ:

Náboženství je antropologická konstanta a označuje aktivní i pasivní projevy lidského vztahu k vyšší, transcendentní (=hmotný svět přesahující moci) moci.

Typy:

·         Karmánové systémy:bohové nemají rysy osobnosti (východ), nebo vůbec absentují

·         Teistické systémy: theos=bůh =>bůh má rysy osobnosti

=>západ: monoteistické:judaismus, islám, křesťanství

=> před tím polyteismus (mnohobožství)

=>antropomorfizace: zlidštění bozi

Euroamerická civilizace má 3 zdroje:

o        Řecká kultura – jsme děti Helady (od Hellas=Řecko)

o        Římský státní a právní systém – jsme děti Říma

o        Židovsko-křesťanská náboženská tradice – jsme děti Judey

6.-5.století př.n.l.=ETICKÝ ZLOM (v myšlení)

·         Zasáhl celý svět

·         Objevily se nauky, které existují dodnes:

o       Indie-Buddha

o       Čína-Konfucius, Lao-´C =>Taoismus

o       Iránská plošina-Zarathuštra(=Zoroaster)=>Zoroastrismus (=Mazdaismus)-(,,svět vznikl ze 2 protikladných principů-dobro a zlo=dualistické, dobrý bůh je Ahura Mazda“)

o       Objevují se starozákonní proroci, kteří přicházejí s nárokem na člověka (člověk má svobodnou vůli atd.)

o       Řecko-objevuje se řecká filozofie

o       Řím-asi 510 p.n.l. se rodí Rés publica (=věc veřejná) (propracovanost římského práva=>dodnes z něho vychází právo, Civis=latinsky občan, odtud pojem civilizace)

5)RELIGIONISTIKA:

Náboženstvím se zabývá:

         I.            Religionistika ->religionista=vědec,který zkoumá náboženství z ,,vnějšku“ a v kontextu s jinými náboženstvími

       II.            Teologie ->teolog=vědec, který je součástí (,,uvnitř“) náboženství a snaží se nově přeformulovat poznatky

Religionistika (z latinského slova religio) je vědou, která se zabývá studiem náboženství a studiem dějin náboženství. Jejím předmětem není rozhodování o pravdivosti jednotlivých náboženství, nýbrž popis a klasifikace jednotlivých náboženských skutečností i celých náboženských systémů. Zkoumá však i samu sebe, své meze a metodologické možnosti.

 

6)ZÁKLADNÍ PODOBY NÁBOŽENSTVÍ:      

1.       Panteismus:

Ztotožňuje boha s přírodou, ,,vše je bůh“

2.       Polyteismus:

(polys=mnohost, mnohé)

Uznává více bohů a bohyň pro různé ¨pozemské záležitosti jako např. plodnost, válku, lásku, osud, počasí (např. panteon starého Řecka a Říma)

3.       Monoteismus:

Bůh je jediný (např. křesťanství, islám, judaismus)

4.       Deismus:

Přesvědčení, že bůh je jeden=>Bůh stvořil svět, ale už se o něj nestará

=>proti náboženství stojí ateismus , který neuznává a popírá existenci boha

 

Teorie o vzniku náboženství (buď, anebo):

·         Evoluční:

 

primitivní kulty (manismus=uctívání předků, animismus=víra v duše, duchovní bytosti=>polyteismus=>monoteismus

·         Depravační

(depravace= porušení, deformace (=degenerativní)) vznik

(urmonoteismus=pramonoteismus) - základní primitivní prapůvodní monoteismus, který se degenerativně stane polyteismem – začnou se postupně uctívat jednotlivé vlastnosti jediného boha jako samostatní bůžci

Tedy na počátku Urmonoteismus=> z něj polyteismus=> opět monoteismus

Monismus:vše, co existuje z jediného základu

Dualismus: 2 principy (většinou protikladné)

 

7)ZÁKLADNÍ SVĚTOVÁ NÁBOŽENSTVÍ-KŘESŤANSTVÍ, JUDAISMUS, ISLÁM, BUDDHISMUS, HINDUISMUS

1)      KŘESŤANSTVÍ

Ježíš se podle Matoušova a Lukášova evangelia narodil v Betlémě (Ježíš se musel narodit dříve než v roce 0, protože je kladen do souvislosti s králem Herodem, který zemřel 4 p.n.l.), kde se vyučil tesařem-rodinné řemeslo. O jeho dětství nejsou žádné důvěryhodné zprávy. Jako mladý muž se připojil k Janu Křtiteli (bratranec Ježíše, křtil lidi v řece Jordánu, snažil se změnit jejich životy a připravoval je na příchod Mesiáše). Později Ježíš působil samostatně a shromáždil skupinu svých učedníků, z nichž oddělil 12=apoštolové.Podle evangelií své učení doprovázel zázraky a to především uzdravováním nemocných. Jeho učení a postoje narazily na odpor vlivných vrstev tehdejší společnosti, což vyústilo v jeho zatčení chrámovou stráží o velikonočních svátcích roku 30 (nebo 33). Po výslechu před velkou radou v Jeruzalémě byl předán římské moci jako uchazeč o židovský královský trůn a r. 30 nebo 33 byl ukřižován.. Ježíš je sňat a pohřben=>svátek Pascha – židovské velikonoce, navíc zrovna začínal sabat=>ženy ho chtěli po svátku nabalzamovat, ale nenašli ho tam=>ZROD KŘESŤANSTVÍ

Ježíš byl Žid a ve svém učení vycházel z náboženské tradice svého národa.

Významné postavy raného křesťanství:

1.       Petr rybář(původně Šimon)

Přímý následovník Ježíše, který měl tuto zvěst vést dál.

2.       Jakub, bratr Páně

Bratr Ježíše, byl velmi respektovaná osoba, snažil se víru 1.obce dělat podle předků, držel se tradičního židovského náboženství

3.       Pavel z Tarsu (Saul, Paulus)

Byl to ortodoxní Žid, který pronásledoval křesťany=>,,obrácení žida Pavla“ – stává se z něj křesťan. Přináší liberální křesťanský pohled a rozšířil zvěst i mimo hranice země.Vytvořil tzv. teologii kříže.Jeho učení ovlivnilo další vývoj křesťanské teologie.

Křesťanství bylo zpočátku součástí Judaismu=>po vyčlenění z judaismu se křesťané pokoušeli oslovit většinové pohanské obyvatelstvo římské říše, ze strany státní moci byli však sledováni s nedůvěrou=>systematické pronásledování křesťanů (např.za císařů Nera, Antonia Pia, Marca Aurelia, atd.)=>313 n.l. edikt milánský (vydal císař Konstantin Veliký a Licinius)´=zrovnoprávnění křesťanství s ostatními náboženstvími římské říše=>380 císař Theodosius prohlásil křesťanství za státní náboženství=>1054 velké církevní schizma=křesťanské schizma- definitivní rozdělení křesťanství (2 centra souvisí s někdejším rozpadem římské říše) na :1)západní (papežství, centrum Řím) 2)východní (cézaropapismus=hlavou církve je císař, centrum Konstantinopol)=>další dělení v 16. století=>vznik protestantismu-spojeno s vystoupením Martina Luthera(1517)-navazuje na něj tzv. luterství,další proudy protestantismu-kalvinismus(Jan Kalvín-1560),anglikánství(Jindřich VIII. Tudor-1534).

Bible: (la biblia=svazek knih)=tenak(židovský výraz pro trochu jinak uspořádaný soubor knih, který křesťané nazývají bible)

 

1)      Starý zákon:2/3 bible

 

2)      Nový zákon: soubor 27 knih

·        4 evangelia (Jan, Matouš, Lukáš, Marek)-popisují Ježíšův život, na začátku Nového zákona

·        Skutky apoštolské

·        Listy (epištoly Pavlovy)

·        7 listů katolických

·        Zjevení Janovo (Apokalypsa)

 

Křesťané vyznávají svatou Trojici: Boha- Otce (Hospodina), Syna - Ježíše Krista (Mesiáše) a Ducha svatého. Nejde o 3 Bohy, ale o trojjediného B.!

 

 

 

2)      JUDAISMUS

Judaismus vznikl jako kmenové náboženství hebrejských kmenů přibližně ve 2. tisíciletí př. n. l. O detailech se můžeme pouze dohadovat. Podle Tóry jsou předky izraelského národa tři praotcové, Abrahám(´praotec semitů, jeho syn Ismael =praotec Arabů), odešel z města Ur do Harránu, kde chvíli pobyl a pokračoval do Kanánu, dnešní Palestina/Izrael), Izák a Jákob - tito jsou líčeni jako lidé, kteří věřili v jednoho Boha. Se změnou Jákobova jména na Izrael (Bůh bojuje), se Bůh Abrahámův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův stává terminologicky Bohem Izraele. Jákob, poslední z patriarchů, měl 12 synů, z nichž povstalo dvanáct kmenů, které se jednotně nazývaly Izraelem. Jádrem původního hebrejského osídlení v Kannánu byl zřejmě ,, dům Josefův“ (kmeny Efrajim, Manasse a Benjamín), z něhož také pocházel Jozue- vůdce Izraelitů při osidlování Kannánu protagonista stejnojmenné biblické knihy. Část hebrejských kmenů někdy v 17. nebo 16. stol. př. n. l. pronikala do Egypta. Tato skupina opustila pod vedením Mojžíše (matka ho poslal po vodě=>našla a vychovávala ho princezna= >jednou M. vidí , jak úředník týrá svého poddaného=>M. zabije úředníka a odchází do Saudské Arábie) Egypt a vydala se směrem do Kannánu. Kolem 1200 p.n.l. exodus Izraelitů vedených Mojžíšem –odchod z egyptského otroctví-znamenal pro Izraelity zásadní zlom=obnovení smlouvy a přijetí desek Božího zákona (desatera) na hoře Sinaj. 950 p.n.l. král Šalomoun nechává vybudovat chrám v Jeruzalémě (dnes zde stojí tzv. Skalní dóm, posvátné místo muslimů. V 6.stol. p.n.l. byl poprvé zbořen chrám v Jeruzalémě a značná část Židů byl deportována do Babylónu=Babylonské zajetí. Severní část původně jednotné země (po smrti Šalomouna se rozdělila na severní Izrael a jižní Judeu) padla už v 8. stol. při nájezdu Assyřanů.

70 n. l. Židé povstali proti Římu=>Židé prohrají a dojde k vypálení jeruzalémského chrámu.Masada-pevnost a středisko odporu proti Římu-obyvatelé Masady se raději zabili než by se vydali Římanům= >dnes izraelští vojáci přísahají ,aby se neopakovala podobná událost jako v Masadě. Židé rozptýleni do celého světa (=diaspora) a vzniká tzv. rabínský judaismus, bez chrámu a chrámového kultu a krvavých obětí, výuka a modlitby („oběti rtů“) v synagogách!

Tenak židovský výraz pro trochu jinak uspořádaný soubor knih, který křesťané nazývají bible)) = TNK =

 

·        Tóra (Zákon): 5 knih Mojžíšových

·        Nebíim: Proroci

·        Ketubím: Spisy

=>na TNK navazuje Talmud (s částmi Mišna a Gemara)

  Židovské svátky

·         Šabat – den odpočinku, svatý den, sedmý den týdne, nejdůležitější židovský svátek, daný Desaterem.

·         Pesach - svátek nekvašených chlebů, velikonoce. 14. až 22.(23.) nisanu.

 

3)      ISLÁM

Islám(=odevzdání se do vůle boží)

Salam aleikum (=pokoj tobě)

S-L-M (salam=pokoj, mír) = Muslim (=Muž míru)

Alláh=Bůh(=jen jediný bůh)

Období před Muhammadovým vystoupením=DŽÁHILÍJA

Toto nejmladší monoteistické náboženství bylo založeno Muhammadem=prorok Alláha( Muhammad Ibn Abdulláh), který se narodil 580 n. l. .=>osiřel a vychovával ho vysoce postavený strýc=>oženil se se starší a bohatou vdovou=>převzal její obchod=>cestoval-setkával se s židy a křesťany=>hledal odpovědi na otázky v jeskyni=>zdálo se mu, že se mu zjevil archanděl Gabriel, který mu říkal, že by měl recitovat=>kolem 610 měl náboženské vize=>začíná působit veřejně =>622 odchází z Mekky do Mediny (Jathrib)=HIDŽRA=počátek islámského kalendáře=>postupně získává náboženskou a politickou moc=>stává se vůdcem rodící se obce věřících =>pronásleduje pohanský kult,měl korektní přístup k židům, ale ti se mu vysmáli=>Mohammedova noční pouť do Jeruzaléma=> Kaaba(centrální místo islámu, které chtěl ,,očistit“ od pohanského kultu a tak přepadal karavany=>řada šarvátek=>boj před branami Mekky=>627 DŽIHÁD (=svatá válka) boj mezi Muhammadem a lidmi z Mekky, kteří mají přesilu=>Muhammad se ubrání a vzroste jeho popularita=> Muhammed začíná konflikt s židovskými obcemi>629 přitáhne s velkým vojskem k Mecce a výměnou za milost pro její obyvatele je vpuštěn do města=>po jeho obsazení nechal zničit sošky kurajšovských bohů a vykonal slavnostní pouť ke svatyni Kaaba=HADŽDŽ (jeden z 5 pilířů víry)=>632 Muhammed umírá v v Medíně=>po jeho smrti nebylo jasné, kdo bude jeho nástupce (nenechal závěť)=>postupně se shodli na prvních 4 nástupcích =chalífech =>4. chalífa-Alí: SCHIZMA ISLÁMU, které vrcholí 680=>zabit jeho syn Hasan-nástupnictví by se měli ujmout Alího potomci- Šíité proti nimž stojí Sunité (původní skupina)

Posvátná kniha islámu= Korán, který je rozdělen na súry (=kapitoly)

5 pilířů islámu:

1)      Vyznání víry

2)      Modlitba 5 krát denně

3)      Almužna

4)      Alespoň 1 za život vykonat pouť do Mekky

V Mekce je Kaaba (krychle, která se obchází kolem dokola

KIBLA:modlitební směr-směr k Mecce

Posvátná místa:

·         Mekka (Kaaba-podle pověstí ji vystavěl Abraham se svým synem)

·         Medína

·         Jeruzalém

 

4)      BUDDHISMUS

Je to světové náboženství, pocházející z Indie a rozšířené po celé jihovýchodní Asii. Jeho zakladatelem je Siddhártha Gautama (560-480 p.n.l.), který je nazýván čestným titulem Buddha (probuzený).Mměl manželku a syna=>byl konfrontován s utrpením lidí za branami paláce=>rodinu opustil a putoval mezi prostými lidmi, měl různé myšlenky, jak redukovat utrpení (příčinou utrpení je touha po běžných věcech)-,,Maja“ svět je pouze myšlenka, představa=>našel ,,střední cestu“ bez askeze

Charakteristická je víra v koloběh životů a snaha dosáhnout nirvány (stav naprostého duchovního naplnění, stav blaha a vymanění se ze zrozování).

Bódhisattra:jedinec blízký probuzení, ale vzdá se ho ve prospěch ostatních bytostí, aby našli vlastní probuzení

Nejstarším kanonickým textem je Tipitakam (Tři koše rozprav)=Pálijský kánon

Nauka o 4 pravdách buddhismu (=4 vznešené pravdy buddhismu):

·         O existenci strasti(=utrpení)

·         O vzniku strasti

·         O zániku strasti

·         O cestě vedoucí k zániku strasti=>podle Budhy má 8 členů, proto ji buddhisté označují 8-dílná vznešená (=ušlechtilá) stezka(zahrnuje správné nazírání, správné rozhodování, správnou mluvu, správné konání, správný způsob živobytí, správné snažení, správné uvědomění a správné soustředění).

Théraváda (=Učení starých, nauka starců)

Hinájána(=malá cesta, vůz)

Mahájána(=velká cesta, vůz)

Vádžrájána (nezničitelná, diamantová cesta,vůz) ¨

Zenbuddhismus:

·         Vznikl v Číně,dynastie- Čchan,typické:mistři hádanek, které zadávali učedníkům-hádanky jsou zdánlivě nelogické=KOÁNY, snaha vyvolat ,,šokovým“ postupem, aby jim něco došlo.

Tibetský Buddhismus (=lamaistický buddhismus)

 

·         Dalajlama(=Kundün)(=lama-učitel, mistr, dalaj-mongolsky oceán => oceán moudrosti), 4 tibetské školy: nejvýznamnější je Gelugpa (Škola vzorné ctnosti), jejíž hlavní představitel je Dalajlama, který plní funkci představitele celého buddhismu.

 

 

5)      HINDUISMUS

Toto indické náboženství se formovalo ve 2 tisíciletí p.n.l. a čerpá z posvátných spisů tzv. véd. Védy obsahují chvalozpěvy, filozoficko- náboženské úvahy (upanišady) a jejich komentáře jsou významnou literární památkou.=>Mahábharata(jeden z nejdůležitějších textů východu) a její součást Bhagavadgita, která řeší rozpor , kdy člověk nemá být aktivní v životě a měl by se vyvázat z koloběhu znovuzrozování=SAMSÁRA. Společnou vírou indických náboženství je též myšlenka reinkarnace. Člověk se znovu a znovu vrací a jak bude žít dál, to určí KARMA= zákon spravedlivé odplaty.

3 hlavní bohové:

1.       Brahma

Hlavní bůh. Bůh, který vše stvořil. Brahma je také příslušník kněžské kasty.

2.       Šiva

Bůh ,,ničitel“. To co Brahma stvoří, tak to Šiva zničí, aby se to mohlo znovu narodit (začátek:Brahma-konec:Šiva)

3.       Višnu

Bůh ,,udržovatel“. Ten, který se na svět znovu vrací a splývá s různými bohy.RÁMA, KRIŠNA-jedno ze zrození. Vrací se, znovu a znovu se zrozuje, a navrací vědomí lidí k řádu.

8)NOVÁ NÁBOŽENSKÁ HNUTÍ

Nová náboženská hnutí jsou náboženství, která vznikají v nové vlně zájmu o náboženské skutečnosti ve druhé polovině 20. století. Často čerpají podněty z křesťanství nebo orientálních náboženství. Některá náboženství vykazují znaky sekt a sektářství. SEKTA: organizace, která stojí v opozici k oficiálnímu náboženství.

Nejvýraznějšími sektářskými rysy některých náboženských skupin mohou být: 

·         Důraz na bezvýhradnou poslušnost vedení, potlačování svobodného myšlení

·         Utajování informací o svém učení před veřejností, uzavřenost sekty, nezájem o život vnější společnosti, pocit vlastní výlučnosti a nadřazenosti

·         Upevňování strachu, omezování svobody jedince, vyžadování obětí od členů

·         Vytváření izolace člena od příbuzných a přátel, dřívějších zájmů

·         Uzavřenost organizace vůči kritice, nemožnost důstojného odchodu z organizace

Náboženské směry se znaky sekty lze klasifikovat do skupin:

1)       S původem v křesťanství (např. mormoni, moonisté, Svědkové Jehovovi, Děti boží, extrémní charismatické proudy, např. Slovo života)

2)       S původem v islámu (např. Bahá-i)

3)       S původem v hinduismu a dalších východních náboženstvích (např. Haré Kršna, Oshovo hnutí, Transcendentální meditace, Sri Chimnoy)

4)       Psychokulty (mluví více o psychice a inteligenci, např. scientologická církev)

5)       S okultním a magickým pozadím (např. satanismus, čarodějnictví, Woodoo)

 

=>NEW AGE(=nezařaditelný, charakterizovaný syntetismem (směšování)

 

9)FUNDAMENTALISMUS

Fundamentalismus (z latinského fundamentum - základ) je urputné lpění na základních principech. Je protikladem modernismu. Nejčastěji je užíván ve spojitosti s náboženstvím=>Fundamentalismus je nejkonzervativnější křídlo náboženství. Termín se používá pro boj příslušníků některých náboženských skupin za zájmy své kultury formou násilné expanze a útlaku příslušníků jiných kultur a vyznání.