Otázka 01
od Kateřiny Štolové
Pravěké umění a umění přírodních národů
Pravěké umění
Pravěk zahrnuje období vzniku a vývoje člověka, lidské společnosti a kultury od 3 milionů let př. n. l. do 4. tisíciletí př. n. l.
Pravěk dělíme na
starší dobu kamennou tzv. Paleolit (cca 3mil.-11.st.př nl.)
mladší dobu kamennou-Neolit (do5200přnl) doba bronzová a železná 3500 - 700 před Kristem. Mezi těmito obdobími probíhá tzv. neolitická revoluce, kdy dochází ke změně způsobu získávání obživy od sběru a lovu k prvotnímu zemědělství, tato změna má vliv i na rozvoj výtvarného umění.
Hlavním znakem pravěkého umění je jeho náboženská funkce. Výtvarné výtvory jsou součástí rituálů a magických úkonů, lidé jejich pomocí přivolávají úspěch v lovu či větší úrodu.
Malířství
- barvy – minerální pigmenty, oxidy kovů (Mn), čisté nebo rozmíchané s vodou a zvířecím tukem
- nanášení rukou, kostěným štětcem se špičkou z chomáče zvířecí srsti
- technika nástřiků – úzkou kostěnou trubičkou foukal barevný prášek na vlhkou stěnu jeskyně
- Jeskyní malby
o Námětem jsou především lovená zvířata-mamuti, bizoni, jeleni či antilopy - ta jsou zobrazována zjednodušeně, ale přesně, často mají vyznačené srdce a důležité orgány. Na nálezech na jeskynních zdech lze najít stopy hrotů oštěpů, což dokazuje náboženský význam maleb.
o Materiály: uhel, hlinka, vyrývání kamenem, využití kouře
o Nejznámější naleziště: Altamira, Lascaux [laskó], Šipka
- Skalní malby
o Vznikají v neolitu, hlavně ve středozemní oblasti na odlehlých chráněných stěnách
o Námětem je především člověk, zachycován při tanci nebo lovu
o Materiály jsou různorodější
Sochařství
- tzv. Venuše – drobné sošky žen, vznikaly v paleolitu, symbolizují plodnost, zachování rodu
- materiály: hlína, kámen, kost, dřevo
- nálezy: Věstonická Venuše, Willendorfská V., Idol z Mentonu
- keramika
- atribut neolitu – rozvíjí se v této době
- různé tvary s náznaky zdobení, užitková keramika
- druhy podle výzdoby – lineární (Bylany u Kutné Hory), vypichovaná (Praha-Šárka), malovaná (j.Morava), zvoncovitá
Dalšími projevy výtvarného umění v pravěku jsou drobné rytiny na ploché kosti nebo kameny a různé rituální předměty
Architektura
- obytná (sruby, chýše)se nedochovala
- megalitická – osamělé kameny vztyčené a opracované člověkem, nejspíš náboženská a astronomická fce
o menhiry – jeden kámen
o dolomeny – dva kameny kolmé a přes ně jeden vodorovně tvořící architráv
o kromlechy – kruhy
- památky
o Carnak v Bretani
o Stonehange v GB – Kremlech z dolmenů, fce astronomická
o Mutějovické řady u Rakovníka
Doba bronzová
- keramika a způsob pohřbívání rozdělili Evropu na několik kultur
1. unětická (1800-1500 př.n.l.) – starší doba bronzová
- podle nálezů z Unětic u Roztok u Prahy
- keramika střídmě zdobená, perfektně vypracovaná (nádoby s uchem dole)
- zbraně a nástroje z bronzu, kamene a kostí
- jemně propracované šperky
- tkaní látek
- specializace: kovolitectví, kovotepectví
- pohřby – ve skrčené podobě, hroby – vydlabané kameny
2. mohylová (1500-1100 př.n.l.)
- příchod nového etnika (pastevci j.Karpat a Podunají) – usazuje se v úrodných oblastech – Č.Budějovicko, Plzeňsko, Z a SZ Čechy)
- nové zbraně: dlouhé bronzové a kamenné meče, dýky, hroty
- pohřbíváni pod navršené mohyly
3. popelnicových polí (1200-700 př.n.l.) – mladší doba bronzová = lužická kultura
- žárové pohřbívání = popel v keramických nádobách
- rituální kanibalismus (obětování lidí i zvířat),
- náboženství – od anismu = víra v nadpřirozené síly k polyteizmu = zbožňování některých přírodních jevů
- opevněné osady
4. knovízská a milečská
- stř., j., SZ Čechy
- žárové i kostrové hroby.
Doba železná
- znalost hrnčířského kruhu – zdokonalení keramiky
- tkaní látek
- šperky – zlato, stříbro, bronz, železo s geometrickými tvary- spirály, propletence a zvěrnými motivy
- ražení mincí – statérů
Keltové – mladší doba železná 400-0př.n.l.
- první etnická složka u nás, kterou dokážeme pojmenovat
- zbytky kultury ve Skotsku a Irsku
- na vysoké úrovni
Germáni, Vikingové
Umění přírodních národů
Znakem přírodního umění je, že až do konce 19. stol zůstalo na úrovni pravěku – později vliv civilizace (př. Použití korálků u prérijních indiánů); náboženský význam, jde často o předměty umělecko-řemeslné výroby = předměty denní potřeby; expresivní výraz, který vede k uvolnění forem
Hlavní skupiny přírodních národů
- rovníková Afrika (Kongo, Niger)
- američtí indiáni
o prérijní
o amazonští
- Oceánie, Austrálie
- Eskymáci
- Kočovníci vnitřní Asie
Přírodní národy rozdělujeme podle jejich způsobu obživy, který ovlivnil jejich způsob života i výtvarný projev
- lovci a sběrači
– na úrovni paleolitu
– křováci, eskymáci, aboridžinci, lesní indiáni
- pastevci, zemědělci, lovci
– mexičtí indiáni, černoši, někteří prérijní indiáni
– nejvyšší úroveň, stálá obydlí, kult Země, kruté náboženské obřady
– totemy, skalní kresby a malby, obydlí a jejich vybavení
- pastevci a kočovníci
– Mongolska a Tibetu, prérijní indiáni
– Umění omezeno na předměty denní potřeby a náboženské artefakty
– Nutnost mobilnosti
Společné projevy: šperky, hudební nástroje, masky, obydlí-stěny jurty nebo tee-pee, malba na tělo, tetování, taneční kroje, masky
Velice často se projevují kmenové odlišnosti-lze určit odkud předmět pochází
Umění přírodních národů ovlivnilo řadu moderních a současných umělců
-Pablo Picasso
-Josef Čapek
-Jiří Anderle
-Artbrut