08- Francouzské osvícenství v 18.stol.

 Monika

-    znaky osvícenství:

     1. Kritika společnosti, absolutismu a náboženství

 2. Vědecký duch - osvícenství je obdobím vydávání encyklopedií – naučných sborníků.

Encyklopedie byla dílem akademiků a měla být přehlídkou toho, čeho všeho dosáhl lidský duch.

     3. Záliba v pokroku - chválili civilizační vzestup, který je v protikladu k barbarské zaostalosti

 

FRANCOUZSKÉ OSVÍCENSTVÍ

- 2. pol. 17. stol. - absolutistická vláda Ludvíka XIV., k filozofickému vývoji dochází až po jeho smrti (1715 (=konec absolutismu)), do Francie začíná pronikat ang.filozofie (rozdělení moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní, většísvoboda názorů), zájem o anglickou ústavu

- francouzské osvícenství se rozchází s tradicí, kritický pohled na náboženství, absolutismus a společenské mravy → radikální; teoretický podklad Velké francouzské revoluci

- snaha změnit společnost

 

 

Francois-Marie Voltaire (François Marie Arouet)

- kritika nevolnictví a církve(kritika konzervatismu), bojuje proti klerikalismu (církevní politicko–společenský směr, zakládání politických stran → psal pamflety = „hanopisy“ kratší lit.dílo, kritika nejčastěji proti společnosti)

- přikláněl se k tzv. rozumovému náboženství→ důraz na prosté uctívání boha

- byl deistou (Bůh je stvořitel světa , ale už do toho dál nezasahuje)

- hájil determinismus (svět nezáleží na božských silách, vesmír má své zákony)

- bojoval za rovnost lidí před zákonem, svobodu slova, tisku a svědomí → byl mluvčím středních vrstev, stavěl se proti nesnášenlivosti a netoleranci

- byl přesvědčen, že poznáním přír.zákonů a odstraněním náb.pověr bude stvořen dokonalý člověk ® náboženství je však důležité k udržení poslušnosti prostého lidu, k udržení morálky ve společnosti

- církev, společnost, svoboda

-díla - :Filosofické listy o Angličanech

         :Základy Newtonovy filosofie

         :Candide – kritika Leibnitzovy teorie, že náš svět je ze všech nejlepší

         :Filozofický slovník

 

 

Jean Jacques Rousseau

- :Rozprava o vědách a umění, :Rozprava o původu a příčinách nerovnosti mezi lidmi   - díla

- člověk je od přírody/rodí se dobrý, zkazí ho teprve společnost.

- velký význam v životě člověka hraje výchova. Ta má rozvíjet v člověku jeho dobrý, přirozený základ a chránit ho před škodlivými společenskými vlivy. Výchova má být jiná pro dívky a jiná pro chlapce a má se měnit v různých obdobích života. Civilizace, kultura, věda a umění člověka nepovznášejí, ale kazí.

- poukazoval na negativní stránky rozumu, na korupci a bídu – dává větší důraz na cit než na rozum (= základní a prvotní forma duševní činnosti)

:Rozprava o původu nerovnosti mezi lidmi - člověk žil v přírodním stavu spokojený život, nerovnost až důsledkem soukromého vlastnictví; 2 typy nerovnosti - přirozená (nepřekonatelná,

např. mezi muži a ženami) a sociální – způsobena lidským životem

     - 3 příčiny neštěstí (úpadku lidstva): a) vznik vlastnictví (bohatí x chudí)

                                                            b) ustavení vrchnosti (vládci x ovládaní)

                                                            c) zvrat moci v libovůli (páni x otroci)

                                                                    → bída, pokrytectví a morální úpadek společnosti…

:Společenská smlouva - bojovník za svobodu a rovnost

- člověk se rodí svobodný, svoboda je nejvyšší dobro; lid se vzdá své individuality ve prospěch státu

:Emil – o vnitřním vývoji chlapce – narodil se dobrý, zkazila ho společnost...

- cit, individuální, civilizace

 

 

 

dělba moci

 

 

Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel – symbol doby

- fr.naučný slovník, 28 svazků, poslání – shrnout dosavadní lidské vědění, pro vzdělávání široké veřejnosti, info z oblastí přírodovědy, historie, umění, filosofie

-          encyklopedisté – skupina francouzských pokrokových filozofů a vědců v 18.stol.

-    pod vedením D.Diderota a J.B.d’Alemberta >> sepsali a vydali Encyklopedii

-    nemají stejné polit.názory, ale spojuje je kritika despotismu(=neomezená vláda jednotlivce) a církve

-    Rousseau, Voltaire, Montesquieu, Codillac, ...

 

 

 

 

mechanický materialismus – extrémní názory karteziánského racionalismu

            - inspirovali se Descartem (fr.filozof, matematik a fyzik)

            - naprosto potírali samostatnou duchovní existenci a tvrdili, že vše je pouze hmota a její různé projevy

 

Zbytek je okopírovanej od lucky třískový ze zápisků z hodiny. Nejspíš to bude to co tam patří (nepodařilo se mi na netu něco najít...)

Materialisté

Kritizovali Descartovy principy – podle Descarta jsou 2 (duše a tělo). Podle materialistů existuje jen tělo (hmota). 1.polovina 18.století.

Julien La Mettrie

Materialista.

Dílo – Člověk stroj – člověk je pouhé zařízení, duše je jen součástka tohoto stroječku = myšlení je pouhá funkce těla. 

Dietrich von Holbach

Němec, zabýval se zákony přírody. Materialista. Smysl lidského života spočívá v uspokojování potřeb.

Dílo – Systém přírody – bible materialismu, vliv německého systematismu (hledání dokonalého řádu, pečlivost, systematika).

Claude Adrien Helvétius

Francouz, podílel se na tvorbě Encyklopedie. Předchůdce utopického socialismu. (nevím jestli to byl materialista)

Dílo – O člověku.