03 - OBRAT OD FILOSOFIE PŘÍRODY K ČLOVĚKU

Kateřina Štolová

 

 

• Antropologický obrat

-         obrat zájmu filosofie k člověku a k věcem lidským obecně

-         proveden sofisty a Platónem

 

• Sofisté

-         profesionální učitelé moudrosti- žáky učili myslet, mluvit a jednat tak, aby byli připraveni na úspěšnou politickou kariéru

-         gnoseologický relativismus- tvrzení, že není možné dosáhnout trvale platného poznání pro vždy a pro všechny lidi

-         své žáky neučili poznat pravdu, ale přesvědčovat druhé o své pravdě

-         etický relativismus- tvrzení, že hodnotové systémy (včetně náboženských) jsou historicky a společensky podmíněné, neexistují vrozené hodnoty

-         sofismata- řečnické triky, paralogismy (nelogická protiřečící si tvrzení) – účelem zmást protivníka v dialogu a zvítězit (př. Co jsi neztratil, to máš. Rohy jsi neztratil, takže je máš)

-         Prótagorás

-         Podle něj jsou o každé věci dva výklady navzájem protikladné

-         Mírou všech věcí je člověk (jsoucích, že jsou, nejsoucích, že nejsou)

-         Dílo : -O pravdě, čili vyvrácení( zachován zlomek) – býti šťasten je největší umění

- relativizace pravdy- to, co bylo před chvílí pravda už být pravdou nemusí, pravda je jen vztah myslícího subjektu k věci-každé mínění je pravdivé

                       -O bozích

 

-         Gorgias – radikální skeptik – žádné mínění není správné

-         3 výroky: Nic neexistuje

                       Pokud něco existuje, člověk to nepozná

                       Pokud to přesto pozná, není schopen to sdělit a vysvětlit ostatním

 

• Sókratés

-    patří mezi nejvýznamnější filosofy antiky

-         orientuje se jen na lidský svět, koncentruje se na oblast lidského mravního jednání a jeho principů- mravních pojmů

-         mravní pojmy a jejich řád považuje za platné pro všechny lidi a všude

-         naučit se ctnosti lze pouze tehdy, pokud poznáme právě tento řád

-         jestliže si definuji příslušnou ctnost, jednám ctnostně

-         dialog - destruktivní část- kladl otázky, dokud dotazovaný nepoznal své nevědění o rozebíraném pojmu

- konstruktivní část- pomáhal dotazovanému pomocí svých otázek ke správné definici a pochopení morálního pojmu

-           chtěl, aby se lidé nad sebou zamýšleli, jak žít, …

-          chodil po Athénách a dával lidem otázky

-          reakce na Sókrata- poměrně negativní, protože lidem ukazoval, že nic nevědí, zpochybnil tradici, měl velký vliv na mládež

-          obviněn z neznabožství- odsouzen k trestu smrti

-          ve sporu se sofisty- tvrdí, že lze poznat objektivní pravdu (mravní pojmy)- tu je potřeba poznat, naučit se ji a žít podle ní

-          věřil, že kdo pozná pravdu, pak nemůže jednat špatně (např. není možné nejednat spravedlivě, když vím, co je spravedlnost)

-          daimonion= svědomí- našeptává, jaké chování je správné

-          areté=ctnost ve smyslu schopnosti

-          agatón – způsob jak dosáhnout ctnosti – nutnost péče o duši – Epiméleia tés psychés

 

Sokratské školy

 

• Megarská – spojují učení Sokratovo a Parmenidovo

-         Eukleidés

-         hlavní představitel

-         učil se ze Sókratových dialogů- za nejdůležitější považoval „poznat“ a ctnost je podle něj jediné dobro

 

• Kynická- silná askeze (vzdali se pozemských hodnot) – název od Kyón = pes – žili v domcích podobných psím boudám

-         Anthisthenés- zakladatel

-         propagátor tzv. kynického zp. života- rezignace na podoby vnějšího světa, zanedbávání chování, požitků civilizace, umění, …- důležitá pro ně byla ctnost, žili v úctě k přírodě

-         Diogenes- žil v sudu

 

• Hédonická/ Kyrénská

-         Aristippos z Kyrény

-         dobré je to, co vede k blahu a zlé, co vede k něčemu špatnému

-         za jedinou jistotu člověka ve světě považuje jeho dojmy- cílem člověk je, aby tyto dojmy byly co nejpříjemnější

-         slasti bychom měli umět ovládnout, ne být jimi ovládáni

-         nejvyšší slast je slast tělesná